Známý textař a publicista Michal Horáček oznámil ve čtvrtek dopoledne svou kandidaturu na prezidenta. Zároveň popsal některé své případné budoucí kroky. Například by od všech spolupracovníků vyžadoval bezpečnostní prověrku (přitom současný hradní kancléř Vratislav Mynář ji nemá).

Dále také odmítl, že by se ucházel o nominaci od nějaké politické strany. "Já jsem vyhlásil, že se budu ucházet o nominaci pouze prostřednictvím podpisů občanů na petičních arších. Pokud bych neměl sebrat 50 000 podpisů, neměla by moje kandidatura smysl," vysvětlil Horáček.

Kolik prostředků hodláte na svou prezidentskou kampaň vynaložit?

Zákon umožňuje v prvním kole 40 milionů korun, v druhém ještě dalších deset. To je zákonný rámec, který hodlám dodržet. Jsem připraven tyto prostředky vynaložit, ale zároveň říkám, že vynaložím jen to, co bude nezbytně nutné.

Oficiálně jste odstartoval svou kampaň dnes, ale nezačala ve skutečnosti minulý týden na Staroměstském náměstí?

Kampaň začala dneska v deset hodin a deset minut. Od té chvíle jsem kandidátem na prezidenta republiky, tak to vnímejte. Vše, co jsem dělal před tím, je jiný příběh. Můžete do něj zahrnout minulý týden, ale můžete i 30 nebo více let, po která se pohybuji ve veřejném životě.

Kandidaturu jste oznámil ve Staré čistírně odpadních vod v pražské Bubenči. Má to nějakou symboliku?

Má to symboliku, já ji vnímám, protože jsem sociální antropolog. Je to stavba, kterou obdivuje celý svět, byla zbudována pro lidi a s velkou vizí - v době míru, a přesto architekt myslel i na budoucí ohrožení. Například na to, že může vypuknout válka. To je symbolem i mé kandidatury: myslet na to, co lidem prospívá, a myslet v dlouhodobé perspektivě.

Představil jste poměrně obsáhlý program, s nímž chcete v prezidentské volbě uspět. Co pokládáte za hlavní prioritu?

Zásadním východiskem je, že Česká republika je součástí širšího prostoru, zejména Evropské unie, a co je pro mě nejdůležitější – Severoatlantického paktu. Musíme být dobrými spojenci, ne černými pasažéry. Musíme být respektováni ostatními a obávám se, že ne vždycky tomu napomáháme.

Nicméně to, co jsem řekl, je už dávno zakotveno v bezpečnostní strategii státu. Tyto naše vazby se opírají o mezinárodní smlouvy a ty mají hodnotu ústavních zákonů. Nechci tu žádnou revoluci, chci jen slušné a poctivé plnění toho, k čemu jsme se dávno zavázali.

Čím se chcete hlavně odlišit od současného prezidenta Miloše Zemana?

Já nekandiduji proti zmíněnému inženýru Zemanovi, on ostatně zatím ani nekandiduje. Já nekandiduji proti jiným lidem, kandiduji pro něco - pro to, abychom více ctili ideály, které jsem ve svém programu představil.

Máte představu, jak byste využíval prezidentské pravomoci, například udělování milostí?

Pro prezidenta platí pravidla a povinnosti, které musí plnit. Jedním ze zvláštních nástrojů je udílení milostí. Myslím, že tento prastarý institut patří spíše k monarchii, přesto i my "republikáni" jsme ponechali mezi pravomocemi prezidenta udělování milostí.

Myslím, že je to dobrý institut, protože ne všechno může soud podle zákonů zohlednit. A je dobré mít nástroj, kterým uplatníme svou lidskost, své porozumění. Současně s těmi milostmi musíme zacházet velmi, velmi opatrně.

Budete trvat na tom, aby všichni vaši případní spolupracovníci v prezidentském úřadě měli bezpečnostní prověrku?

Bezpečnostní prověrka je samozřejmou součástí nároků na člověka, který by měl na Pražském hradě pracovat. Ani si neumím představit, že by ji neměl.

Přijal byste podporu některé politické strany, abyste mohl být navržen příslušným počtem poslanců či senátorů, a vyhnul se tak povinnosti nasbírat 50 000 podpisů?

Já jsem vyhlásil, že se budu ucházet o nominaci pouze prostřednictvím podpisů občanů na petičních arších. Pokud bych neměl sebrat 50 000 podpisů, neměla by moje kandidatura smysl. Svědčilo by to o tom, že zájem lidí není dostatečný. Pak by bylo moudré ustoupit někomu, kdo by byl nadějnější. Takže ne, nebudu se ucházet o nominaci žádné strany, ani nominaci prostřednictvím poslanců či senátorů.

Pokud byste byl Američan, dal byste hlas Donaldu Trumpovi, nebo Hillary Clintonové?

Je to důležitá volba, důležitější než mnohé jiné. Ono se to říká pokaždé, ale tahle je po mém soudu opravdu důležitá. Ten střet mezi myšlenkovou školou, která problematizuje pravdu a pravdou se ani nezabývá, a na druhé straně tradičním respektem vůči pravdě.

Z tohoto pohledu je důležité, aby jednoznačně zvítězila Hillary Clintonová, která přes všechny námitky, jež vůči její kandidatuře můžeme osobně mít, je mojí jednoznačnou volbou.

Zatím jste stál mimo praktickou politiku a zastával jen obecné postoje. Není to pro vás určitá nevýhoda?

Politika, kterou zmiňujete, se tu provozuje posledních 25 let a díky bohu, že nejsem její součástí. Díky bohu, že za sebou nemám různé politické intriky. Nemám spojenectví, která bych musel splácet, nemám nikoho, koho bych mohl označit za svého zrádce a pak se mu mstil - protože mstivost je to, co musíme z našeho veřejného prostoru úplně odstranit.

Současně mám politickou zkušenost, a to výraznou. Před 27 lety jsem se velmi intenzivně zapojil do sametové revoluce. Byla to doba, kdy jsem cítil, že je nutné se zapojit. Přeceňovat to nebudu, ale bylo to několik týdnů, které vydaly za několik let.

Česká společnost je silně rozdělená. Co byste chtěl jako případný prezident udělat pro její stmelení?

To, co zmiňujete, je další velký úkol, kterého se chci ujmout. My potřebujeme spory, protože jen ve sporu můžeme nalézat něco plodného. Máme k tomu dostatečné demokratické nástroje. Obávám se nicméně, že tyto spory přerostly únosnou míru, určitě nejsou plodné a rozdělují nás. Bolí mě srdce, když vidím, jak se vzájemně vylučujeme z pospolitosti, když se označujeme navzájem nadávkami, když si vzájemně říkáme vlastizrádci. To je pro mě nesnesitelná situace. Zejména proto, že oslabuje naši akceschopnost. Vím, že i jako kandidát se vystavuji silné nenávisti, ale když chcete léčit lepru, musíte jít k lidem nemocným leprou. A když chcete léčit nenávist, musíte se jí vystavit a doufat, že ji alespoň částečně vyléčíte.