Sedmadvacetiletý Libor Pospíšil radí velkým bankám, ale i ministerstvům či státním úřadům, jak řešit problémy. Oni ho poslouchají, a ještě ho za to dobře platí. Umí jim totiž říkat nepříjemné věci, problém konkrétně pojmenovat a navrhnout řešení či kompromis. Dovednosti, díky nimž je dnes úspěšný, se nenaučil ve škole, ale ve skautském oddíle.

"Když dokážete vést a zaujmout děti, získat si manažery je potom hračka," říká nezávislý konzultant Pospíšil. A hned dává příklady. Když ho rodiče v devíti letech přivedli do skauta, jako první se v oddíle naučil, že když budou všichni hrát fér, budou je hry více bavit.

Ve skautu mu svěřili úkoly, které by mu ani ti nejskvělejší rodiče nesvěřili. Naučil se tak přijmout zodpovědnost za sebe a později, když začal oddíl vést, i za ostatní. To už si musel osvojit manažerské dovednosti − naplánovat výpravu či tábor, řešit konflikty a hledat kompromisy.

Podobné zkušenosti mají odchovanci turistických oddílů a dalších spolků pro mládež. Jejich příběhy zazněly tento týden na setkání České rady dětí a mládeže, která sdružuje kolem stovky organizací pracujících s dětmi, s ministryní školství Kateřinou Valachovou.

Chtěli tak upozornit na to, že jejich činnost pomáhá rozvoji dětí, ale ministerstvo školství ji podporuje velmi málo.

Zájmové vzdělávání

Práce s dětmi

Volný čas dětí nenaplňují jen skauti, kteří patří k nejznámějším, ale rovněž turistické oddíly, debatní kluby, mladí hasiči, pionýři, ale také hudebně-dramatické oddíly, jako je například TenSing, překládané jako zpívání teenagerů.

Často pracují takzvaně "na koleni" z prostředků, které vyberou od rodičů nebo od sponzorů.

Vedoucí v oddílech pracují dobrovolně a zadarmo, například na tábory často jezdí v době své vlastní dovolené.

Co mě oddíl naučil

Zážitky z oddílů děti většinou formují na celý život.

"Kdybych nebyla v TenSingu, byla bych úplně jiný člověk," říká Magdalena Rounová.

Dnes advokátní koncipientka, která s hudebně-dramatickou činností začínala jako malá.

Dovednosti získané v oddíle se jim navíc hodí i v profesním životě.

Uvědomovat si to začínají i firmy a na členství v oddílech se uchazečů o práci ptají. Ministerstvo školství ale na zájmovou činnost s dětmi moc nepřispívá.

Valachová tvrdí, že si důležitost zájmového vzdělávání uvědomuje.

"Mám ambici, aby se vzdělávání dětí přestalo vnímat jen jako výuka, učitel, tabule, informace, ale aby bylo jasné, že vzdělávání je širší, že tam patří i volnočasové aktivity," uvedla na otázku, co by chtěla ve školství prosadit.

Při pohledu na finanční částky na podporu sportu a na podporu práce s dětmi to tak ale nevypadá.

Pro rok 2016 ministerstvo školství vyčlenilo na práci s mládeží 264 milionů korun.

Na sport z rozpočtu ministerstva putovalo 3,7 miliardy, z toho na sportování mládeže bylo vyčleněno 360 milionů korun a Valachová už oznámila, že příští rok chce vyjednat mnohem vyšší částku.

Oproti tomu skautské, turistické a jiné oddíly zatím tak nadějné vyhlídky nemají.

Například skauti z Kamenice nyní vybírají peníze na novou klubovnu od dárců na serveru HitHit pod heslem "Nenechte nás zmrznout".

"Víme, že i sport je důležitý, ale byli bychom rádi, kdyby si ministerstvo školství uvědomilo, jak moc jim s rozvojem dětí pomáháme i my. Navíc sport je spíše o soutěživosti a porážení ostatních. Oddíl je o spolupráci a překonávání sama sebe," uvádí Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže. Chybějící finance občas nahrazuje spolupráce s městskými částmi či s obcemi, třeba když oddílům propůjčí klubovnu. Ne vždy to ale funguje.

"Přežíváme díky dobrovolníkům. Vedoucí pracují s dětmi ve volném čase," dodává Sedláček.

Dovednosti, které lidé získají v kroužcích a spolcích, přitom začínají být čím dál důležitější a mnohé firmy si jich cení stejně jako dobrých škol. Ukázal to například průzkum společnosti J&T z letošního června. Podle něj personalisty hned po studijních pobytech, praxi a brigádách zajímá členství ve spolcích, to má dokonce stejnou váhu jako praxe mimo obor. Vystudování více vysokých škol je stejně důležité jako záliby, z nichž jsou patrné organizační schopnosti. Jako příklad uvádějí personalisté právě vedoucí oddílů.

jarvis_581b7e90498e26a520e393ea.jpeg
Libor Pospíšil, skaut, etnograf a nezávislý konzultant.
Foto: Archiv HN