Se zpožděním vůči požadavkům EU schválila vláda v pondělí návrh na zavedení pravidel, která mají omezit snahy firem snižovat si náklady zneužíváním institutu dočasného vysílání pracovníků za hranice. Dva roky starou evropskou směrnici mělo Česko do svého práva začlenit do poloviny letošního června. Týká se i nároku zaměstnance na minimální mzdu platnou v zemi, kde plní úkoly. Novela zákona o inspekci práce navrhuje také zakotvení institutu ručení za úhradu dlužné odměny tím, ke komu byl zaměstnanec vyslán.

O schválení předlohy informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Podle materiálu připraveného pro jednání ministrů chce ministerstvo práce a sociálních věcí jako předkladatel, aby sněmovna novely schválila v prvním čtení, tedy bez rozsáhlejší diskuse.

Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají za účelem poskytování služeb jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Evropský parlament přijal v roce 2014 regulaci na základě dohody s jednotlivými členskými státy.

Navrhované novely českých zákonů mají pomoct lépe identifikovat skutečného vysílatele pracovníka ze zahraničí. Inspekci práce se stanovují nové pravomoci při kontrole dodržování právních předpisů a v oblasti přeshraniční komunikace a informování vysílaných zaměstnanců.

Evropská směrnice se týká i aktuálních sporů kolem mezd pro české řidiče v zahraničí. "Ano, pravidla dopadají na všechny vyslané zaměstnance. Týkají se i řidičů z povolání, a to včetně těch, kteří jezdí s kamionem," potvrdil tiskový odbor ministerstva.

Francie a Německo vyžadují, aby i řidiči z ciziny dostávali po dobu práce na francouzském a německém území tamní minimální mzdu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky může nařízení vytlačovat zaměstnance v dopravě do pozice osob samostatně výdělečně činných. Česká vláda podle něj tlačí na Evropskou komisi, aby rozhodla, zdali jsou zmíněné francouzské a německé zákony v souladu s evropským právem.

Související