Zákon o kybernetické bezpečnosti by se mohl vztahovat i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice či dopravě. Počítá s tím novela, kterou na svém středečním jednání podpořila vláda.

Premiér Bohuslav Sobotka v tiskové zprávě uvedl, že předpis, který zapracovává evropskou směrnici, je dalším z kroků zlepšujících připravenost státu na hrozbu kybernetických útoků. Předlohu nyní projedná parlament.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou předložil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), rozšiřuje působnost současných předpisů i na správce a provozovatele informačních systémů, kteří působí ve významných odvětvích infrastruktury, jako jsou energetika nebo doprava.

Týká se i klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače, uvedl tiskový odbor Úřadu vlády.

Nově zahrnuté skupiny budou muset přijmout odpovídající kroky, aby eliminovaly bezpečnostní rizika a oznamovaly případné kybernetické incidenty NBÚ.

Úřad v návrhu uvedl, že evropská směrnice má v unii zajistit společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů. "Ty představují jeden ze základních prvků fungování vnitřního trhu EU a předpokladů pro realizaci svobod prosazených v rámci EU," uvedl NBÚ.

Sobotka v tiskové zprávě zdůraznil, že jeho kabinet se ochraně kritických systémů před hackery věnuje dlouhodobě, například prostřednictvím zákona a národní strategii o kybernetické bezpečnosti.

"Díky tomu podle zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2015 Česko pomalu, ale jistě získává reputaci důvěryhodného partnera," uvedl. To se podle něj projevuje ve výměně informací bezpečnostních týmů i u cvičení kybernetické bezpečnosti na mezinárodní úrovni.

Související