Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš. Na Twitteru o tom v pondělí informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle novely by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Podle Zemana je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem.

V dopise předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi Zeman své rozhodnutí zdůvodňuje mimo jiné schválením poslaneckých pozměňovacích návrhů, jejichž odůvodnění "je založeno na ničím nepodložených domněnkách" a "postrádá jakékoliv konkrétní argumenty".

"Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle čl. 5 Ústavy ČR založen politický systém," sdělil prezident.

Ustanovení zákona podle něj také "zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv".

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by ministři neměli podnikat ani vlastnit média, a proto je rozhodnut ve sněmovně prezidentovo veto přehlasovat. "Veřejný zájem je nutno chránit. Ministři by neměli podnikat, ucházet se o veřejné zakázky a vlastnit média. Veto prezidenta proto přehlasujeme," napsal Sobotka na Twitteru.

Novinářům po jednání vlády Sobotka řekl, že lidé ve vysokých veřejných funkcích musí určitá omezení strpět. "Ministr z pohledu svého ministerstva, ale i z toho, že je členem vlády, se velmi často podílí na rozhodnutích, která ovlivňují podnikatelské prostředí. Velmi často má přístup k informacím, které nikdo jiný nemá," vysvětlil.

Pokud k přehlasování veta skutečně dojde, je prezident připraven obrátit se na Ústavní soud. V tiskovém prohlášení to uvedl jeho mluvčí. "V případě, že sněmovna přehlasuje veto, je prezident připraven obrátit se na Ústavní soud, aby definitivně rozhodl o případném nesouladu novely s ústavou," napsal Ovčáček.

Na prezidentovo rozhodnutí reagoval i ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), autor pozměňovacích návrhů, které hlava státu kritizovala.

"Rozhodnutí pana prezidenta mě překvapilo. Zpřísnění zákona o střetu zájmů ale podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám," napsal redakci.

Podle šéfa ODS Petra Fialy je prezidentovo veto dalším důkazem o sbližování Hradu s Babišem. "Rozhodnutí prezidenta Zemana vetovat novelu zákona o střetu zájmů dokládá jeho sbližování s Andrejem Babišem," napsal. "Nepopírám, že hlavním důvodem přijetí této podoby zákona je jednání Andreje Babiše. Zákon je však univerzální, není pro jednu osobu, ale platí pro všechny v podobném postavení. Zákon je potřeba tam, kde se přestanou ctít pravidla," doplnil.

Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka má prezident Miloš Zeman právo vetovat zákon o střetu zájmů. Bělobrádek ale předpokládá, že sněmovna pondělní prezidentské veto přehlasuje.

"Je to jeho ústavní právo," napsal Bělobrádek v tiskové zprávě v reakci na Zemanovo veto. 

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že samotné Zemanovo rozhodnutí vetovat zákon není překvapivé. "Politické spojenectví pana prezidenta s panem předsedou Babišem je již delší dobu zcela zřejmé," řekl Kalousek. 

"Já jsme přesvědčen, že Poslanecká sněmovna setrvá na svém názoru, protože je to v zájmu volné soutěže politických stran, tedy je to v zájmu liberální demokracie. Argumenty pana prezidenta jdou zcela proti tomu veřejnému zájmu," uvedl také Kalousek.

Sám ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vetování zákona vítá. "Ten zákon není koncipovaný obecně, ale je napsaný proti jedinému člověku, který začal ohrožovat kšefty tradičních politických stran, tedy proti mé osobě," uvedl Babiš.

Podobně jako Zeman pokládá Babiš novelu za protiústavní. "Zákon v takové podobě, v jaké byl přijat, vnímám za protiústavní. Odepírá mi právo vlastnit, mění pravidla uprostřed hry a diskriminuje mě," uvedl.

Zákon by odstřihl Agrofert od veřejných zakázek a dotací

Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k výsledkům předchozích hlasování o předloze je pravděpodobné, že sněmovna Zemanovo veto zvrátí.

Sněmovna by měla předlohu opětovně posuzovat v lednu. V září ji přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Předsedové vládní KDU-ČSL a opoziční ODS Pavel Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné Zemanovo veto přehlasovala.

Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Podle Zemana z rozpravy ve sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit.

"K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže," napsal Hamáčkovi.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví.

Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. "Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová," uvedl.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Účinnost ustanovení zvaných lex Babiš je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by ale dopadl až na nově jmenované členy kabinetu.

Související