Těžba dřeva v českých lesích byla v posledních 10 letech ročně zhruba o necelé čtyři miliony kubíků dřeva vyšší, než uvádějí přímo majitelé. Mezi nimi například největší organizace Lesy České republiky (LČR). Zjistili to lesníci, kteří už před 16 lety začali po vzoru západních zemí s nákladným projektem, kterému se říká Národní inventarizace lesů (NIL).

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů z Brandýsa nad Labem začal v roce 2001 počítat, kolik lesů vlastně máme, zjišťoval stav a mapoval jejich těžbu. A právě ohledně těžby letos přinesl zarážející čísla.

Rozpor v těžbě

Celková průměrná roční těžba totiž dosahuje podle NIL necelých 20 milionů kubíků dřeva, podle vlastníků a údajů Českého statistického úřadu však jen téměř 16 milionů. Lesníci nyní zjišťují, jak mohl rozpor ve výši zhruba pětiny roční těžby, v dnešních cenách asi za šest miliard korun ročně, vzniknout.

Odborníci v oboru včetně některých lesníků považují za hlavní příčinu ztráty krádeže, neohlášené těžby i systém, kdy zejména LČR nechávají ve svých lesích těžit externí firmy, které jsou podle nich pod minimální kontrolou. Vliv šedé ekonomiky připouští i šéf ústavu, který průzkum prováděl. Ten ale připisuje hlavní vliv odlišné metodice měření.

"Rozdíl mezi roční těžbou u Lesů ČR zjištěnou inventarizací a roční těžbou vykázanou v evidenci činí 1,41 milionu kubíků dřeva, u ostatních vlastníků je to 2,41 milionu. Musíme nyní zjistit, čím je ten velký rozdíl přesně způsoben," uvedl ředitel brandýského ústavu Jaromír Vašíček, který je zároveň předsedou dozorčí rady Lesů ČR.

Dozorčí rada proto managementu LČR nařídila připravit během letošního roku zprávu, která by rozpor objasnila. "Samozřejmě nás napadlo, že je to divné, že je tam nějaká krádež. Zadali jsme proto zpracování materiálu, ve kterém mají analyzovat, jak ty rozdíly vznikly. Zpráva už se tvoří, ale výsledek ještě není finální," řekl Vašíček.

Národní inventarizace lesů

- 1. fáze – 2001–2004

Založena síť 40 tisíc inventarizačních ploch a badatelé zjistili první výsledky.

- 2. fáze – 2011–2015

Ke zmapované kvantitě i kvalitě lesů byly přidány údaje o těžbě za období 2005 až 2014.

- Ústav pro hospodářskou úpravu lesů z Brandýsa nad Labem měl v letech, kdy inventarizaci prováděl, zvýšený rozpočet o pět až sedm milionů ročně. Jen v letech 2011–2015 inventarizace přišla na 25–35 milionů korun.

Sám Vašíček předpokládá tři hlavní důvody odlišných výsledků. "Prvním je odlišná metoda zjišťování údajů v terénu a jejich vyhodnocování," uvedl Vašíček, který si však stojí za tím, že metodika jeho ústavu je přesná. Vědci prý navíc měřili skutečně vytěžený objem dřeva v lese, zatímco údaje od vlastníků jsou prý blíže spíš dříví uvedenému na trh.

"A nezastírejme, patří sem pravděpodobně i krádeže a podíl takzvané šedé ekonomiky," dodal s narážkou na obchod se dřevem, které se vytěží a prodá, ale nevykáže.

V zahraničí jsou také rozdíly

Velké rozdíly mezi výsledky však podle Vašíčka vznikly i v dalších zemích, kde inventarizaci prováděli podobně.

Rozdíly mezi těžbou zjištěnou analýzou a skutečností podle něho činily 14 procent ve Švýcarsku, 25 v Německu a 30 v Rumunsku.

I tady však může dřevo z lesa mizet nelegálně, právě Rumunsko s největším rozdílem je zemí, která je těžbami načerno vyhlášená.

4 miliony

kubíků dřeva ročně, tedy asi 6 mld. korun, tvoří rozpor mezi zmapovanou těžbou a těžbou nahlášenou majiteli lesů.

S tímto vysvětlením souhlasí i generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. "Je to způsobeno odlišnou metodikou, jen malé procento může být zaviněno tím, že se dřevo z lesa ztrácí," řekl Szórád, ale připustil, že musí na pokyn dozorčí rady důvody rozdílu zjistit důkladně.

Kritika Lesů ČR

Hospodaření Lesů ČR v roce 2012 kritizovala zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, a to včetně systému těžby externími firmami. Na jeho nepřehlednost a špatnou kontrolu těžby vytrvale poukazují ekologické organizace i někteří bývalí nebo současní pracovníci firmy. Ti se nyní přiklání k tomu, že významná část dřeva z lesů, a samozřejmě nejen státního podniku, zmizela kvůli krádežím a černým těžbám.

"Těch případů je mnoho. U LČR i soukromých vlastníků. Je spousta firem, které se nelegálními těžbami živí, existuje řada pil, které mnoho zakázek neevidují. Vlastníků, kteří přijdou do lesa a mají místo stromů mýtinu, je také dost," řekl lesník z Čech, který kvůli své práci u Lesů ČR nechtěl zveřejnit své jméno, redakce však jeho identitu zná.

Podle ekologů z Hnutí Duha je chybou, že LČR dávají v konkrétním revíru právo těžit dřevo a zároveň ho také prodávat jediné firmě.

"Velká část zjištěného manka je daná tím, že objem dřeva po pokácení neměří správci lesů − pracovníci Lesů ČR −, ale sama firma, která vytěží a pak i prodá. LČR pak zpětně vykazují, kolik dřeva vytěžily. Revírníci dělají jen namátkové kontroly a ani ty v praxi často nestíhají provádět. Velikost revírů to prostě neumožňuje," uvedl expert hnutí Jaromír Bláha.

Ředitel Szórád však oponuje. "Soukromí vlastníci mají ten rozdíl ještě větší. Vliv těžeb prováděných externími firmami tedy nemůže být velký," hájil model, který si na ministrovi zemědělství Ivanu Fuksovi z ODS vylobbovaly velké těžařské firmy v roce 2011 a následující ministři jej nechali běžet dodnes.

Související