Ruská anexe Krymu je porušením mezinárodního práva a Spojené státy potřebují mít v ruce nástroj, aby zabránily podobnému použití síly v budoucnu. Během středečního jednání v americkém Senátu to řekl kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson, podle něhož hodlá Washington dodržovat závazky ke spojencům obávajícím se expanzivní ruské politiky a neporuší princip kolektivní obrany v rámci NATOPřijetí dalších sankcí kvůli předvolebním hackerským útokům však odmítl.

Nominaci bývalého šéfa ropné firmy ExxonMobil na post hlavy americké diplomacie zpochybňuje řada demokratických zákonodárců i někteří republikáni kvůli jeho blízkým vztahům k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Tillerson během středeční rozpravy uvedl, že sankce jsou "mocným nástrojem" proti agresivní ruské politice, a označil ruské vojenské akce v Sýrii za porušení mezinárodního práva. Samotného Putina však válečným zločincem nazvat odmítl.

 "Takový termín bych nepoužil," odpověděl na otázku republikánského senátora Marca Rubia, který hovořil o civilních obětech připisovaných v Sýrii ruskému bombardování.

Anexe Krymu z roku 2014 prý Tillersona překvapila a USA na ni měly zareagovat výraznou podporou ukrajinských sil. Nedostatečně silová reakce prezidenta Baracka Obamy byla v Kremlu vnímána jako slabá odpověď, uvedl Tillerson.

Během debaty se pokoušel rozptýlit obavy senátorů, zda nový prezident Donald Trump nehodlá zvolit příliš přátelský kurz směrem k Rusku. Ten podle nich mohla naznačovat některá jeho předvolební prohlášení vstřícná k Putinovi či jeho současné odmítání ruské role v hackerských zásazích do předvolební kampaně, o nichž hovoří americké tajné služby.

Tillerson označil zprávy o hackerských útocích za znepokojující a připustil, že by je Rusové sotva provedli bez Putinova vědomí. Na druhou stranu však přijetí dalších sankcí v souvislosti s nimi odmítl a prohlásil, že Washington potřebuje zlepšit vztahy s Moskvou, aby se ze stálého soka stala "občasným partnerem".

"Pokud bude možná spolupráce založená na společných zájmech, jako je omezení globální hrozby terorismu, měli bychom tuto možnost prověřit. V oblastech, kde budou přetrvávat významné rozdíly, bychom měli pevně hájit zájmy Ameriky a jejích spojenců," uvedl.

Závazek společné obrany v případě napadení jakéhokoliv státu NATO přitom označil za "neporušitelný".

I ve vztahu k dalším zemím hodlá Tillerson změnit kurz nastolený odcházejícím prezidentem Barackem Obamou. Trumpovi hodlá doporučit, aby vetoval zákon o zrušení hospodářského embarga vůči Kubě, pokud by jej snad Kongres schválil. Chce zároveň přehodnotit, zda Kuba, která podle něho nečiní žádné pozitivní kroky v otázce lidských práv, byla Obamovou vládou odstraněna ze seznamu zemí podporujících terorismus po právu.

Diplomaté pod jeho vedením dostanou za úkol i "celkové zhodnocení" loňské mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu.

Tillerson dostal také otázku ohledně budoucí podoby vztahů s Čínou, k níž zvolil Trump o dost důraznější přístup než odcházející prezident Barack Obama. Washington by podle něho měl zvolit vůči Pekingu jiný přístup než dosud, neboť Čína například nevyužívá potenciál, kterým by mohla přispět k zažehnání jaderné hrozby ze strany Severní Koreje.

Dlouholetý manažer ropného kolosu se vyjádřil rovněž k tématu boje proti globálnímu oteplování, který odcházející prezident Barack Obama pokládal za jednu ze svých priorit a Trump podle dosavadních prohlášení hodlá z aktivního omezování emisí skleníkových plynů americkými podniky výrazně slevit. "Riziko globálního oteplování existuje a jeho důsledky mohou být tak vážné, že bychom měli jednat," uvedl Tillerson, podle něhož je důležité, že "USA jsou u stolu, když se řeší globální problémy, žádná země je nevyřeší sama".