Britská premiérka Theresa Mayová v neděli pověřila své ministry zahraničí a vnitra, aby začali jednat se svými americkými protějšky o dopadech pátečního imigračního výnosu nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Ministři Boris Johnson a Amber Ruddová se mají u amerických federálních ministerstev zahraničí a vnitřní bezpečnosti zasadit o ochranu práv britských státních příslušníků, uvedla BBC.

Podle zdroje BBC již oba ministři mluvili se svými kontakty v USA o možných výjimkách pro Británii. Johnson se podle něj spojil s hlavním Trumpovým politickým poradcem Stevem Bannonem a dalším předním poradcem Jaredem Kushnerem.

Mayová, která jako první zahraniční státník jednala s Trumpem v Bílém domě po jeho nástupu do funkce, původně k Trumpovu příkazu řekla, že jde o věc USA. Pod tlakem rozčilených domácích reakcí už ale v sobotu její úřad uvedl, že s tímto přístupem nesouhlasí. "Tento nový exekutivní příkaz nyní zkoumáme, abychom zjistili, co znamená a jaké bude mít právní důsledky, zvláště pro občany Spojeného království," řekl mluvčí premiérky.

Britský list The Daily Telegraph v této souvislosti poznamenal, že dočasný zákaz vstupu na území USA se týká desítek tisíc Britů, kteří mají zároveň občanství některého z dotčených států - tady Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.

Trump v pátek na 120 dní pozastavil program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Až do odvolání pak zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie. Trumpův příkaz dále na 90 dnů zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Omezení se má uvolnit až po zpřísnění prověrek a přezkoumání mechanismu přijímání migrantů.

Trumpa kritizují i další

Kritické hlasy vůči imigračnímu výnosu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zní i z dalších zemí.

Německá kancléřka Angela Merkelová považuje migrační výnos za špatný, uvedl v neděli podle webu magazínu Der Spiegel její mluvčí Steffen Seibert. "Je přesvědčena, že ani nezbytný, rozhodující boj proti terorismu neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání," dodal Seibert.

Kanadský premiér Justin Trudeau v sobotu na Twitteru napsal, že Kanada uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. "V rozmanitosti je naše síla," dodal. O kanadské imigrační politice chce s Trumpem hovořit, až se spolu setkají, řekla agentuře AP jeho mluvčí.

Znepokojení nad Trumpovým krokem vyjádřily už v sobotu Francie a Německo. "Přijímání běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností," uvedl v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým novým německým protějškem Sigmarem Gabrielem.

Indonéský ministr zahraničí Retno Marsudi řekl, že Trumpova rozhodnutí "hluboce lituje". Jeho země má se Spojenými státy blízké vztahy. Mnoho Indonésanů si podle Reuters vážilo Trumpova předchůdce Baracka Obamy, který strávil část svého dětství v Jakartě.

Dva vysoce postavení iráčtí poslanci v neděli pod podmínkou anonymity Reuters řekli, že Bagdád plánuje lobbovat u americké administrativy s cílem zmírnit dopady imigračního výnosu na irácké občany, aby mohla být zachována spolupráce obou zemí v boji proti radikálům z takzvaného Islámského státu (IS). Zahraniční výbor iráckého parlamentu vládu vyzval, aby přijala reciproční opatření.

Irácká šíitská milice v neděli vyzvala k tomu, aby vláda v odvetě zakázala americkým občanům vstup do země a Američany, kteří tam už jsou, vyhostila. Milice, která je složená z různých šíitských polovojenských skupin, absolvovala výcvik pro boj s IS v Íránu a irácká vláda ji oficiálně uznává.

Írán v sobotu oznámil, že znemožní občanům USA vstup do země v odvetu za americké opatření s výjimkou osob, které už mají íránská víza.

Představitelé šíitských povstalců v Jemenu Trumpův krok označili za protizákonný. Rebelové kontrolují sever Jemenu, včetně metropole Saná a největšího mezinárodního letiště v zemi.

Český prezident Miloš Zeman v sobotu Trumpova opatření uvítal.