Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) vysvětluje, proč skončí projekt HateFree. S koncem činnosti počítal, protože je navázaná na časově omezené granty. Navíc podle něj projekt v poslední době nepracoval úplně správně a to jeho smysl zpochybnilo. "Ideu vystupovat proti nábožensky motivovanému násilí považuji za správnou, její naplňování ale bylo problematické. A v poslední době ho zpochybnila například kauza Křístek," napsal HN Chvojka.

Naráží na případ, na nějž upozornila Mladá fronta Dnes. Bývalý šéf HateFree Nikola Křístek působil také ve sdružení AISIS, kde si jako jediný uchazeč přišel na zakázky za pět milionů korun.

Tvůrce projektu HateFree Chvojkův záměr překvapil, dozvěděli se o něm z médií. S novým ministrem, který je ve funkci od začátku prosince, zatím neměli šanci mluvit. Schůzku mají sjednanou na úterý.

Jak sdělil koordinátor projektu Lukáš Houdek, jde sice o projekt, jehož financování má skončit v dubnu, od začátku se ale podle něj počítalo s jeho prodloužením. Momentálně tvůrci natáčí dvouminutová videa, ve kterých představují inspirativní příběhy.

"Měli jsme tam například romského skláře, který fouká vánoční ozdoby, nebo mezigenerační projekt, kdy spolu chodí do školky děti s problémem v komunikaci a senioři po mrtvici, dneska jsme zveřejnili video o policistovi na vozíku. Příběhy mají poměrně dobrý zásah, každé video vidělo asi 100 tisíc lidí a je to něco, na čem se společnost dokáže shodnout, což byl náš cíl," vysvětluje Houdek s tím, že chce jeho tým v aktivitě pokračovat i do budoucna.

V úterý proto chce koordinátor Chvojkovi představit výsledky projektu HateFree. "Nedá se měřit, jestli se díky projektu změnily postoje lidí. Ale co se týká dosahu a návštěvnosti, na Facebooku máme 55 tisíc fanoušků a příspěvky mají denně zásah asi 50 tisíc lidí," popisuje Houdek.

Analýza Facebooku navíc podle něj ukazuje, že drtivá většina lidí, kteří sledují obsah stránek, nejsou její fanoušci. "Vystupují ze své bubliny. Což je argument proto, že je projekt smysluplný, že pouze 'nepřesvědčuje přesvědčené'," dodává. Skupině se podle něj po dobu svého působení podařilo vyvrátit 120 hoaxů.

Konec projektu kritizuje i Chvojkův předchůdce na postu ministra pro lidská práva Jiří Dienstbier, který iniciativu bojující proti nenávisti ve společnosti na úřad přivedl a celou dobu podporoval. "Považoval bych za užitečné v takové aktivitě pokračovat. Protože jakýkoliv nástroj, který čelí nenávistí, strachu, pomluvám, hoaxům nebo stereotypům, které s nenávistí souvisejí, považuji v dnešní době za užitečný," říká bývalý ministr.

Podle něj je třeba reagovat na to, že se ve společnosti cíleně šíří informace, které mají vyvolat nenávist vůči určitým skupinám lidí. Připouští, že určitá část společnosti si k projektu nenajde cestu nikdy a nebude jeho informace považovat za věrohodné. "To, že jsou slyšet ti, kteří jsou apriori proti jakékoliv takové aktivitě, je přirozené. A neznamená to, že jich je většina," říká Dienstbier.

"Je tady celá řada lidí, kteří nemají zlý úmysl, jen jsou vystaveni obrovskému přílivu lživých informací. A projekt jim má pomoci se v nich zorientovat. Projekt mimo jiné poskytoval informační zdroj lidem, kteří jsou alespoň trošku otevření," dodává exministr.

Ani podle Houdka nešlo o to, aby si projekt všichni lidé zamilovali. "To se nikdy nepovede, když budete dělat projekt, který pracuje s předsudky lidí, zejména pokud je tak široce nastavený, že pracuje se všemi předsudky. Ale je to o dlouhodobé práci s předsudky, o diskusi," vysvětluje koordinátor.