Pokud mu přistane na účtu o deset tisíc korun více než obvykle, jen málokterý český muž peníze utratí za nové, lepší oblečení. "Udělají to Poláci nebo Slováci, kde prodáváme modernější věci. Ale i u nás už chtějí muži vypadat dobře," říká Jakub Lohniský.

Před téměř šesti lety založil značku pánské módy Le Premier a prodává košile, kravaty, boty nebo měřenkové obleky. Poté začal o pánské módě psát na blogu Muži v Česku, kde radí s oblékáním a sleduje trendy.

HN: Změnilo se vůbec něco v pánské módě za posledních deset let?

Mekkou módy je pořád Londýn nebo New York, odkud přichází trendy. Byznysová móda se ale moc nemění, jde spíš o drobnosti. Liší se například vyštíhlení saka, délka kalhot nebo šířka klop. Obleky jsou třeba modřejší než dřív. Zásadní změna je podle mě v tom, že si je lidé dneska mohou dovolit koupit. Dřív byla lepší móda strašně drahá. Když jsem chtěl třeba před deseti lety měřenkový oblek z dobré látky, stál i čtyřicet tisíc korun. Dneska vyjde na dvanáct tisíc.

Jakub Lohniský (35)

Zhruba před šesti lety založil značku pánského oblečení Le Premier. Firma s motýlkem ve znaku prodává měřenkové obleky, košile, kravaty nebo třeba boty. Lohniský zároveň o pánské módě píše na blogu Muži v Česku.

HN: Do firem nastupuje mladá generace mileniálů, jak ovlivňují zažitý byznysový způsob oblékání?

Změny k nám jdou plíživě a zatím je tady moc nevidíme. Jsou patrné v Londýně nebo New Yorku a bude chvíli trvat, než se dostanou k nám. Ale jestli se investoři v Anglii scházejí s kluky ze start-upu, tak se to musí měnit. Asi úplně nebude fungovat spojení, kdy naškrobený manažer bude sedět na jednání proti startupistovi v mikině. Obě strany se přizpůsobují. Ani dneska už to není o zanedbaném ajťákovi, ale klukovi ve sportovním saku. Ten si koupí pískové kalhoty, boty barvy bordó a nádech byznys módy je spíš v jeho saku. Celkově tak nosí spíš volnočasový styl.

HN: Netrápí vás, že jsou mileniálové lenivější ke korporátní módě? Přece jen vás prodej oblečení živí…

Netrápí. Když se na to podívám z byznysového hlediska, tak stejně mladým lidem oblek prodám. Mají promoce, ples, přijímačky. I kluci od počítačů potřebují jít na galavečer a patřičně se na to obléknout.

HN: Na druhou stranu ale hlavně do IT firem přicházejí především mladí, kteří oblečení během dne moc neřeší…

Ať si každý nosí, co chce. Jsou ale určité hranice, přes které by to nemělo jít. Třeba já je mám postavené tak, že se dívám na to, co stojí na pozvánce. Když jdu na ples, přečtu si, jak se mám obléknout. Je to stejné, jako když jdu na večeři. V McDonaldu jím rukama, ale v lepší restauraci přece použiju příbor.

HN: Co nepatří do byznysového oblékání, ale mileniálové to tam stejně protlačili?

Tenisky. Před pěti lety by si jen těžko někdo řekl, že se budou úplně normálně nosit boty na běhání do práce. Na druhou stranu s nimi nepůjdu podepisovat prodej firmy. Je těžké říct, co bude za pár let.

HN: Naučili se už Češi rozeznat, co znamená, když je na pozvánce například black tie nebo formal?

Ne. Pořád u nás chybí osvěta. Samozřejmě že se to lepší, ale stále máme co dohánět.

HN: Na kolik přijde v průměru manažerský šatník?

Jeden plat středně postaveného manažera. Mezi naše klienty patří třeba i právníci z firmy Havel, Holásek & Partners a tito lidé potřebují tak pět až šest obleků ročně. K tomu tak minimálně deset až patnáct košil. Pokud člověk nemá vůbec nic a potřebuje aspoň něco, tak ho to vyjde tak na padesát tisíc korun. A dál už záleží, jak ho móda baví.

HN: Podle analýzy Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu lidé loni rekordně nakupovali oblečení. Bylo tomu tak opravdu jenom proto, že obecně rostou mzdy?

Je pravda, že lidé mají víc peněz a přemýšlí, za co by je utratili. K nákupu oblečení je ale tlačí i okolnosti. Stačí, aby jeden nebo dva lidi v advokátní kanceláři začali řešit módu, a přenesou to na další pracovníky. Chlapi dneska chtějí vypadat dobře. A není to jenom o obleku, ale už i o parfému nebo jak často chodíte k holiči. Jestli pravidelně, nebo pokračujete v tom, že se necháte jednou za dva měsíce někde přistřihnout. Deset tisíc korun na účtě navíc ovšem není to hlavní, co dneska přiměje muže si koupit lepší oblečení.

HN: To asi spíš udělá žena…

Ano. Anebo chlap v Polsku. Pokud by měl víc peněz, tak neříkám, že hned, ale jednou z prvních věcí bude, že si koupí něco na sebe. Třeba v Polsku prodáváme módnější věci, jako jsou mokasíny. To u nás úplně nefunguje. Za oblečení víc utrácejí i Slováci. Zato Čech si řekne, že by si možná mohl koupit oblečení, teprve až opravdu nebude vědět, co s penězi, jestli půjde na hokej, nebo na fotbal.

HN: Co jste loni nejvíc prodávali?

Bílou nebo světle modrou barvu. Ty se točí neustále dokola. V létě pak třeba vzory kostiček a volnočasové košile. V letošní nové nabídce máme přes 160 látek. Většina z nich jsou zase kombinace modré, bílé. A ze vzorů právě kostičky nebo pruhy.