Ministerstvo zemědělství dostatečně nevyhodnotilo přínos projektů na rozvoj venkova dotovaných z peněz Evropské unie i státu čtyřmi miliardami korun. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zaslala mluvčí úřadu Jana Gabrielová. Ani nyní se podle NKÚ systém rozdělování peněz nezlepšil. Ministerstvo je ale přesvědčeno o tom, že peníze byly vynaloženy účelně, sdělila mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Kontrola se týkala dotací z iniciativy Leader v programovém období 2007-2013, která měla za cíl zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech prostřednictvím zapojení místních subjektů.

Ministerstvo peníze rozdělovalo ve spolupráci s místními akčními skupinami, které sdružují veřejné i soukromé organizace v jednotlivých regionech. Skupinám ale ministerstvo podle NKÚ nestanovilo, kolik peněz mohou nejvýše rozdělit. Skupiny poté jen obtížně nastavovaly cíle, kterých chtěly dosáhnout.

"Cíle místních akčních skupin často nebyly konkrétní, měřitelné ani reálné. Některé z nich nebyly naplněny a jiné byly naopak překročeny až o stovky procent. Místní akční skupiny také chybovaly v hodnocení projektů," oznámila Gabrielová. Ministerstvo pak podle ní podpořené projekty dostatečně nesledovalo. "Nemělo tak dostatek informací, aby vyhodnotilo, jestli podpořené projekty opravdu naplňují místní potřeby," doplnila.

Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že nestanovilo povinné ukazatele pro projekty. Podle mluvčí ministerstva Ježkové to ale neznamená, že by nebyl vyhodnocen přínos projektů. "Místní akční skupiny povinně každý rok zpracovaly zprávy o realizaci projektů podle svých Strategických plánů Leader, které vždy předložily k posouzení i hodnotitelům Programu rozvoje venkova 2007-2013," sdělila.

Také byly auditory prováděny každoroční účetní závěrky hospodaření skupin.

Dotace dostalo podle NKÚ 112 akčních skupin pokrývajících asi dvě třetiny území Česka. "Mezi jednotlivými místními akčními skupinami existovaly velké rozdíly v počtu podpořených projektů i v objemu čerpaných peněz. Projektů konečných příjemců bylo v rámci jedné místní akční skupiny od 27 do 97 a přidělené dotace se pohybovaly přibližně od 12 do 89 milionů korun," sdělila Gabrielová.

Situace se podle kontrolorů nezlepšila ani v současném programovém období 2014-2020. "Místní akční skupiny již sice prošly standardizací, ta ale byla jen formální a ke zlepšení práce místních akčních skupin nepomohla," uvedla Gabrielová. Navíc se kvůli složitějšímu systému rozdělování dotací zpozdilo čerpání peněz z EU. Za první tři roky programového období se na komunitně vedený místní rozvoj nevyčerpaly žádné peníze a podle NKÚ hrozí to, že se do konce období nestihnou všechny přidělené finance vyčerpat.

Větší složitost souvisí podle ministerstva zemědělství s tím, že pro nové programové období se podpora pro místní akční skupiny rozšířila i do evropských fondů spravovaných jinými ministerstvy. "Doposud bylo čerpání vázáno pouze na resort zemědělství," sdělila Ježková. "Daní za možnost rozšířeného čerpání evropských prostředků u více resortů je poněkud zdlouhavější proces, kdy musí dojít k sladění postupů v rámci jednotlivých EU fondů," doplnila.

Nastavení povinných standardů pro fungování místních akčních skupin podle ní nebylo jen formální, zamezuje třeba střetu zájmů.

Související