Česko by mělo do roku 2030 zdesetinásobit sumu vynakládanou na ochranu klimatu v rozvojových státech. Nyní jde v ČR z veřejných a soukromých zdrojů zhruba 173 milionů korun ročně, v roce 2030 by to mělo být 1,79 miliardy korun. Píše to ministerstvo životního prostředí v Politice ochrany klimatu v ČR, kterou ve středu projedná vláda. Ročně by se tak suma měla zvyšovat v průměru zhruba o 115 milionů korun. Částka není závazným cílem, což kritizují ekologové.

Část peněz by mohla jít z obchodu s emisními povolenkami. Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo financí by měly připravit novelu zákona o podmínkách obchodování s emisemi, aby se dala ochrana klimatu financovat i z tohoto zdroje. Novela by měla být hotová do konce roku 2020.

Česká republika měla podle závazku z roku 2005 přispívat 0,33 procenta hrubého národního důchodu, dlouhodobě dává zhruba třetinu tohoto závazku. "Dlouhodobě efektivní a dobře cílená pomoc rozvojovým státům vypořádat se s negativními vlivy změny klimatu významně přispěje k zabezpečení vhodných životních i ekonomických podmínek tamního obyvatelstva, což by mělo v dlouhodobém horizontu pozitivním způsobem ovlivnit také míru humanitární a ekonomické migrace obyvatelstva rozvojového světa," píše se v materiálu.

Výdajů nad miliardu korun by měla ČR dosáhnout v roce 2025. Například Úřad vlády v připomínkách navrhl, aby tuto hranici překročila již v roce 2020. To ale podle ministerstva nebude nejspíš možné.

Podle ekologů materiál zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za změny klimatu. "Zatímco adekvátní podíl naší země na pokrytí pomoci chudým zemím se zvládáním povodní, such, hurikánů či slabých úrod a nemocí je dle sofistikovaného výpočtu mezinárodních rozvojových organizací deset miliard korun ročně, dokument navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030," řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Kritizuje také, že jde o předpoklad, nikoliv o závazný cíl.

Aktuálně jsou prostřednictvím České rozvojové agentury financované projekty v Arménii, Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Kazachstánu, Kosovu, Mongolsku, Moldavsku, Gruzii, Vietnamu, Kambodže a v Jemenu. "Přibližně 70 procent prostředků bylo směřováno na adaptační projekty, které jsou realizovány v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví," uvedlo ministerstvo. Na projektech se podílely české firmy.

Poskytnuté klimatické finance (Kč)   
Rok Dvoustranná spolupráce Mnohostranná spolupráce Celkem
2010 74 450 000 1 250 000 75 700 000
2011 100 810 000 25 000 000 125 810 000
2012 101 691 000 17 000 000 118 691 000
2013 98 937 000 32 101 000 131 038 000
2014 111 418 000 59 522 000 170 940 000
2015* 113 400 000 59 522 000 172 922 000
Zdroj: MŽP, * Odhad vynaložených prostředků

 

Rok Dvoustranná spolupráce Mnohostranná spolupráce Celkem
2015 113 400 000 59 522 000 172 922 000
2016 113 400 000 59 522 000 172 922 000
2017 194 203 900 94 152 243 288 356 143
2018 275 007 800 128 782 486 403 790 286
2019 355 811 700 163 412 729 519 224 429
2020 436 615 600 198 042 971 634 658 571
2025 840 635 100 371 194 186 1 211 829 286
2030 1 244 654 600 544 345 400 1 789 000 000
Zdroj: Expertní odhad MŽP

 

 

Související