Senát podpořil snahu Evropské komise stanovit společný základ daně z příjmu právnických osob, pokud se bude týkat pouze velkých nadnárodních společností s příjmy nad 750 milionů eur (zhruba 1,35 miliardy korun) ročně. Horní komora se na tom shodla v závěru středečního jednání.

Senátoři poukazovali na to, že oblast přímých daní náleží do kompetence jednotlivých členských států.

Ocenili však snahu o vytvoření jednotných pravidel a o omezení možnosti přesouvání zisků uvnitř EU. Podpořili proto zavedení pravidel, která zaručí, že zisky firem budou podléhat zdanění tam, kde vznikly.

Návrh na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob představila Evropská komise loni v říjnu.

Základ má podle komise dát firmám pro výpočet zdanitelných zisků v rámci EU jednotná pravidla.

Zisky v jedné zemi budou moci firmy kompenzovat ztrátami v jiném členském státě, zmizí také nesoulad v systémech jednotlivých zemí. Komise si od toho slibuje zvýšení celkových investic v EU až o 3,4 procenta.

Horní komora rovněž schválila doplnění Evropské úmluvy o krajině, jejímž cílem je udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí. Doplnění umožní i neevropským zemím přistoupit k této úmluvě.

Závěr téměř patnáctihodinového jednacího dne v Senátu patřil ekologické debatě v souvislosti se zprávou o stavu životního prostředí v roce 2015. Senátoři probrali také evropskou kosmickou strategii a unijní strategii ohledně spolupracujících inteligentních dopravních systémů, která by měla umožnit jejich rozvoj na evropských silnicích od roku 2019.

Související