Geert Wilders měl ještě před rokem podporu čtvrtiny Nizozemců. I průzkumy na začátku letošního roku mu předpovídaly jasné volební vítězství. A ještě pár dnů před hlasováním mohl pomýšlet aspoň na remízu. Nakonec ale drtivě prohrál se současným premiérem Markem Ruttem a jeho liberální Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD).

Wilders dostal zhruba 13 procent hlasů, v Parlamentu by měl mít podle téměř úplných výsledků 20 mandátů. To je víc než v současnosti, ale méně než po volbách v roce 2010. "Wildersův výsledek ukázal, že Nizozemci jsou ve svých postojích poměrně konzistentní. Wilders v posledních deseti letech dostává okolo 20 křesel. Jeho výsledek proto určitě není překvapivý," řekla redakci z Amsterodamu analytička Asociace pro mezinárodní otázky Anna Kuznická. Podle ní má Wilders tvrdé jádro sympatizantů, na jejichž hlasy se může spolehnout. Nedokáže ale oslovit větší počet voličů.

Nizozemsko se nezměnilo, což je strhující zpráva

Nizozemsko se semklo kolem muže, který prokázal lídrovské kvality. A odmítlo ztrumpovatět, podlehnout protiislámskému, protievropskému vábení, jímž se v zemi tulipánů začal prosazovat křikloun Geert Wilders, píše ve svém komentáři Teodor Marjanovič.

Teodor Marjanovič.

Něco podobného Wilders zažil už potřetí.

V průzkumech před volbami má pravidelně vysokou podporu, ale ta pak postupně klesá.

"Ještě nedávno možná chtěla řada voličů vyjádřit svou nespokojenost s těmi, kteří jsou u moci, a tak v průzkumech odpovídala, že se chystá volit odpůrce současného uspořádání. Ale jak se volby blíží, tak si někteří lidé rozmýšlejí, jestli mají skutečně dát hlas Wildersovi. Jeho podpora byla vždy vyšší během volebního období než před jeho koncem," řekl redakci ještě před volbami nizozemský politolog Stijn van Kessel, který momentálně působí na univerzitě v britském Loughborough.

Nizozemci tak i tentokrát odmítli radikální obrat směrem ke krajní pravici, kterou Wilders reprezentuje.

Prohlašoval, že Nizozemsko potřebuje zásadní změnu: chtěl zavřít všechny mešity a zakázat Korán, vystoupit z Evropské unie i z eurozóny. V předvečer voleb opakoval, že islámský prorok Mohamed byl pedofil. Na voliče ale jeho radikální rétorika nezabrala.

"Nizozemští voliči nechtějí vládu vedenou populisty. … Chtějí proevropský centristický kabinet," napsala ve své analýze voleb banka ABN AMRO.

Wilders dostal zhruba tolik hlasů, kolik mu předpovídaly poslední předvolební průzkumy. Očekávání naopak výrazně přesáhl premiér Rutte.

"Desítky procent voličů byly ještě chvíli před volbami nerozhodnuté. Wilderse by nikdy nevolili, ale rozmýšleli se, kterou stranu podpoří. Velká část z nich se nakonec přiklonila k Ruttemu. Nejspíš i proto, že chtěli Wilderse zastavit, takže podpořili jeho hlavního konkurenta," odhaduje politoložka Kuzmická.

Během posledních týdnů kampaně se tak podle ní skutečný souboj neodehrával mezi Wildersem a Ruttem, ale mezi Ruttem a ostatními lídry umírněných politických stran.

Wilders svými radikálními hesly neoslovil nikoho kromě těch, jejichž hlasy měl už dávno jisté.

Poslední dny kampaně ovládl spor mezi Nizozemskem a Tureckem poté, co nizozemská vláda zakázala na svém území vést kampaň tureckým ministrům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně Nizozemce přirovnal k nacistům. Podle Kuzmické Ruttemu tento spor pomohl v tom smyslu, že ho bylo v médiích plno, a sebral tak ostatním stranám možnost zaměřit se na jiná témata, například školství nebo zdravotnictví.

Mark Rutte volby vyhrál už potřetí, premiérem je od roku 2010. Funkci si s největší pravděpodobností udrží, i když koaliční jednání můžou být složitá.

Banka ABN AMRO očekává, že Rutte vytvoří vládu s křesťanskými demokraty, levicovými liberály a zelenými.

"Konání referenda o nizozemském vystoupení z Evropské unie je vyloučené," poukazují analytici banky na fakt, že voliči odmítli Wildersova hesla o nezbytnosti "nexitu", tedy nizozemského odchodu z EU.