Lidé by za vstup do lesů, na louky či pole jako mysliveckých honiteb v době jeho zákazu mohli dostat pokutu až 30 tisíc korun. Dosavadní maximální pokuta je 10 tisíc korun. Počítá s tím novela mysliveckého zákona, kterou ve středu na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda. Na twitteru o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Norma má podle ministerstva zemědělství pomoci snížit stavy přemnožené spárkaté zvěře jako prasat nebo jelenů. Proti novele se zvedla kritika, pod petici proti ní se podepsalo zhruba 46 tisíc lidí.

Zákaz vstupu do honitby vyhlašuje státní správa na žádost myslivců v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při mysliveckém lovu. "Za porušení zákazu se navrhuje uložení pokuty až do výše 30 tisíc korun. Jedná se o zvýšení horní hranice sankce. Maximální výše pokuty bude využita jen v nejzávažnějších případech," uvedla před projednáváním materiálu mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Ústecký zemědělec a autor petice Daniel Pitek (Zelení) označil novelu za paskvil. Je ale rád, že se podařilo změnit původní záměr ministerstva, aby zákaz vstupu do honitby začal platit od jeho vyhlášení na úřední desce. Lidé by se pak sice mohli bránit u soudu, ale to by podle něj nemělo odkladný účinek. Současně upozornil na to, že novela ale hlavně neřeší vytváření a rušení honiteb a přesun práv od myslivců k majitelům pozemků. "Vlastníci honebních pozemků mají minimální práva oproti uživatelům, kteří tam jsou. Je to skanzen socialismu," uvedl.

Ministerstvo chce prostřednictvím novely podle Ayrera docílit i toho, aby se snížily škody, které na zemědělských plodinách a pozemcích způsobuje spárkatá zvěř. Například prasata často žijí v lánech kukuřice a zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší.

Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat minimálně 12 metrů široký pás, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Podle Pitka se ale stavy prasat a jelenů nesníží, dokud nezačnou myslivci více střílet bachyně a laně.

Myslivci budou muset podle normy dodržovat plán lovu, jako důkaz by měli posílat veterinářům například tzv. pírka, tedy ocásek z odlovených kusů. Při nesplnění loveckého plánu bude hrozit myslivcům pokuta do 100 tisíc korun, do 200 tisíc korun pro právnické osoby.

Podle poslance TOP 09 Herberta Pavery ale novela neřeší problémy současné myslivecké praxe. "Dá se očekávat, že projednávání ve sněmovně bude dlouhé a bude předloženo mnoho legislativních změn. Nepovažuji proto za rozumné takto nedopracované znění do sněmovny v současné chvíli vůbec předkládat," uvedl v tiskovém prohlášení.

V ČR je výměra honebních pozemků 6,8 milionu hektarů. Zhruba 57 procent tvoří zemědělská půda, 38 procent lesní půda a pět procent vodní plocha s ostatními pozemky.

Připomínkové řízení a následné vypořádání připomínek k novele trvalo přes rok. Ministerstvo zemědělství stále počítá s tím, že normu stihnou zákonodárci projednat do podzimu, kdy skončí mandát současné sněmovně.

Související