Přestože si zaměstnavatelé stále stěžují, že nemohou sehnat technicky vzdělané pracovníky, studentů v technicky zaměřených oborech s maturitou i výučním listem přibývá. "Je to dobrá zpráva pro zaměstnavatele. Oproti minulému roku se více žáků hlásí do oborů ze skupin elektrotechnika a strojírenství. Roste také zájem o obory týkající se služeb," říká Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání, který tyto statistiky zpracovává.

To potvrzuje i ředitel Střední školy energetické a stavební v Chomutově Jan Mareš. "Ano, zájem o elektrotechnické a strojařské obory je skutečně větší, zvláště o ty maturitní a takové, které souvisejí s informačními technologiemi," říká Mareš.

Podle něj je to i díky projektům na podporu polytechnického a odborného vzdělávání. Stát v minulých letech rozjel mohutnou kampaň, Rok technického vzdělávání či Rok řemesel, školy se vybavily technologiemi. Děti ze základních škol se často chodí učit, jak pracovat se dřevem či s kovy, do učňovských škol. "Vliv na to podle mě měla i lepší spolupráce s firmami. Více se začaly zapojovat do výuky, nabídly stipendia," míní Mareš.

Zaměstnavatelé ale čím dál více volají spíše po vyučených technicích, na druhou stranu z analýzy Národního ústavu pro vzdělávání vyplývá, že čím vyšší vzdělání absolvent má, tím menší má problém s hledáním práce.

V maturitních oborech je nejvíce studentů v historii

Podíl maturantů v ročníku v minulém školním roce vystoupal na 70 procent. "Nejvyšší meziroční nárůst vykazují skupiny právní a veřejnosprávní činnost, dále zdravotnictví a strojírenství," říká Úlovcová. U zdravotnictví by to byla dobrá zpráva, pokud by sestry, které z těchto oborů vycházejí, zůstávaly v Česku. "Bohužel, například v Ústeckém kraji jich je velký nedostatek, protože často odcházejí pracovat za lepším platem za hranice," popisuje Mareš.

Mareš upozorňuje na to, že nezná jednoznačný výzkum, který by potvrzoval, že když bude studentů víc, tak jich také více do firem skutečně nastoupí. I jiné výzkumy opakovaně ukazují, že ve většině krajů je učňů dostatek, ale zaměstnavatelé si z absolventů vyberou jen menšinu, ostatní nechtějí, protože nemají dobré pracovní návyky nebo nejsou šikovní.

"My musíme připravovat studenty na život. Aby uměli komunikovat, poradit si. Není náš úkol dělat z nich špičkové experty. Nevíme, jaké přesně změny nám přinese Průmysl 4.0," míní Mareš.

V Česku se v odborných školách vzdělává nejvíce studentů ze všech evropských zemí. Spíš než na navyšování počtu studentů v technických oborech by se Mareš zaměřil na vyváženost. "Lidé jsou potřeba i ve zdravotnictví nebo třeba stavebnictví, kam se dlouhodobě nedaří studenty nalákat. Myslím, že školství by se mělo vrátit k plánování," míní.

Související