Stání podnik Lesy ČR letos vydělal méně peněz. Jeho zisk spadl o pětinu na 4,98 miliardy korun. Může za to hlavně kůrovec, který poslední dva roky decimuje lesy převážně na severní Moravě. Vytěžené kalamitní dříví má následně na trhu podstatně nižší cenu. 

Objem kalamitního dřeva by se podle tiskové mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové měl letos snížit, hospodaření firmy ale pravděpodobně ovlivní celkové zlevňování dřeva. Státní lesy nyní prodávají dřevo průměrně za 1380 korun za metr krychlový. To je o 43 korun méně než před dvěma lety. "Rok 2017 by měl být stabilnější, ovšem může být ovlivněn ukončením měnových intervencí České národní banky," říká Jouklová.

Klesající zisk Lesů ČR je špatnou zprávou také pro stát - lesnický podnik za poslední čtyři roky odvedl do rozpočtu 26 miliard korun. Firma státu posílá peníze z rezerv z předešlých let. Do rozpočtu už ze státních firem odvedl na dividendách více pouze ČEZ - od roku 2013 obohatil rozpočet o 60 miliard. Kolik Lesy do rozpočtu odvedou letos, ještě není jisté. "Podklady pro stanovení výše odvodu do státního rozpočtu se v současné době teprve připravují," uvádí Jouklová.

I přesto, že je loňský zisk nejnižší od roku 2010, lesnickému podniku se v porovnání s minulostí vede stále dobře. "Poměrně často se skloňuje, že letošní výsledek je horší než v předchozích letech. Přesto tvrdím, že je výborný a jeden z nejlepších v historii," uvedl již dříve ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Může za to podle něj dobré hospodaření a úspory. "Korektně soutěžíme, například oproti historii jsme o sto milionů korun levnější v právních službách, neutrácíme za nesmyslné IT zakázky," uvedl Szórád. Naráží na kauzu zmanipulované soutěže na IT služby, během které bylo z firmy vyvedeno přes 280 milionů korun. Na konci minulého roku královéhradečtí kriminalisté kauzu uzavřeli

Problematická minulost

Daniela Szóráda, který dříve působil jako šéf polské pobočky společnosti IKEA nebo obchodní ředitel lesnické společnosti CE WOOD, dosadil na post šéfa lesnického podniku v dubnu 2014 ministr zemědělství Marián Jurečka. Ten si od muže, který už v Lesích ČR působil mezi lety 1994 a 2001, sliboval zejména větší transparentnost při zadávání veřejných zakázek a lepší hospodaření s veřejnými prostředky.

To za předchozího vedení nebylo vždy samozřejmostí. Zisk státního podniku v dekádě od roku 2000 jen dvakrát překročil miliardu korun. Se svými výdělky navíc Lesy nakládaly často velmi podivně. V roce 2009 například Hospodářské noviny odhalily, že podnik pod vedením Svatopluka Sýkory půjčil přes půl miliardy soukromé firmě RM-S Holding, kterou ovládala investiční společnost J&T. Lesy pak pod tlakem začaly zveřejňovat, u koho mají nerozdělený zisk uložen.

Sýkora byl kritizován také za porušování pravidel při vypisování různých výběrových řízení, například na vybavení kanceláří nebo nákup vozů pro vedení podniku. Lesy navíc vynakládaly desítky milionů korun za právní služby nebo marketing. Tyto peníze směřovaly do advokátních kanceláří, které měly velmi blízko k ODS a ČSSD. O reklamu se státnímu podniku staral Jaromír Soukup, který byl tehdy rovněž spjatý se sociálními demokraty.

Spory se soukromníky

Lesy ČR většinu prací v lesích i prodej dřeva zadávají soukromým firmám prostřednictvím každoročních pětiletých tendrů zhruba pro pětinu území. Největšími obchodními partnery Lesů ČR jsou skupina PETRA, skupina Uniles a firmy Stora Enso Wood Products Ždírec, Kloboucká lesní a PROGLES.

Se soukromými lesnickými firmami měl státní podnik před pěti lety spory ohledně podoby veřejných zakázek. Lesy ČR tehdy zažívaly rekordní nárůst zisku, který dosahoval hodnot až 5,4 miliardy korun. Ovšem soukromé firmy protestovaly, že se tak děje právě na jejich úkor. Lesnickým firmám vadilo zejména to, že smluvní podmínky mezi nimi a Lesy jsou výrazně nevyvážené a státní podnik tak využívá svého dominantního postavení.

K největším kritikům Lesů tehdy patřil současný ministr financí Andrej Babiš, jehož Agrofert ovládal firmy Wotan a Uniles. "Lesnické firmy zaznamenaly loni (2011 - pozn.red.) miliardové ztráty - na rozdíl od finančních skupin, které za obskurních podmínek profitují z peněz Lesů ČR," uvedl tehdy Babiš.

Lesy chtějí nakupovat i v Rumunsku

V Česku se každý rok v průměru vytěží okolo 16 až 17 milionů kubíků dřeva. Na státní lesy připadá zhruba polovina. Podle vedení Lesů ČR polovinu loňské těžby tvořilo kalamitní dříví.

Kůrovec navíc Lesům ČR kromě snižování výnosů v podobě nižších cen dřeva přináší také rostoucí náklady. Po kalamitách vznikají rozsáhlé holé plochy, které je podnik ze zákona povinen znovu zalesnit. Péče o mladé stromky s sebou pak přináší dodatečné náklady.

Lesům ČR patří 47 procent lesů v tuzemsku, 22 procent drží soukromníci, 17 procent mají obce a města, 10 ostatní státní organizace a zbytek si mezi sebou dělí církev a lesní družstva.

Po vrácení majetku církvím se plocha státních lesů zmenšila o desetinu. "V letošním roce jsme se snad už dobrali výrazněji konci církevních restitucí," říká Szórád. Z majetkové mapy Lesů ČR letos zmizely některé lesy - třeba Ostravice, Karlovice nebo Javorník - a státní podnik bude muset církvi navrátit ještě okolo 10 tisíc hektarů.

Stát chce proto držbu rozšiřovat - plánuje nakupovat další lesy. Pozemky chce v Česku i zahraničí, třeba Rumunsku nebo dalších východoevropských zemích. Za lesy v zahraničí je připraven utratit i miliardy korun. Jen za první tři měsíce letošního roku získal podnik 120 hektarů pozemků. Zájem má především o lesy, které navazují na jeho stávající lesní porost a rozlohou přesahují tři hektary.