Do výstavby dálniční sítě investovali Chorvaté několik miliard eur. Slibovali si, že tímto krokem podpoří především klíčový cestovní ruch, který se aktuálně na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) podílí z 18 procent.

Jenže na její výstavbu si museli půjčit. A dluhy nyní táhnou chorvatské státní společnosti Hrvatske autoceste (Chorvatské dálnice) a Autocesta Rijeka−Zagreb (Dálnice Rijeka−Záhřeb), které se podílejí na výstavbě a provozu dálnic, ke dnu.

Jedním z řešení, jak se zbavit dluhů, je zvýšení mýtného. To Chorvaté tento týden zvedli v průměru o pět procent. Například úsek ze Záhřebu do Zadaru dosud stál 117 kun a nyní vyjde na 121 kun (zhruba 448 Kč). Frekventovaná dálnice ze Záhřebu do Splitu pak podraží o sedm kun na 181 kun (670 Kč).

Kde si řidiči připlatí

Zdraží se třeba hojně užívaný úsek ze Záhřebu do Splitu a dále do Ploče. Nebo také dálnice spojující hlavní město se Sisakem či s Osijekem nebo městem Lipovac na hranicích se Srbskem. Od tohoto týdne podraží v průměru o pět procent. O dalších deset procent pak mýtné vzroste během letních měsíců.

Tím ale zdražování na chorvatských dálnicích nekončí. V letní turistické sezoně, tedy od 1. července do 30. září, se bude platit ještě speciální přirážka − mýtné na všech úsecích se tak v tomto období zvýší o dalších deset procent. Cesta ze Záhřebu do Splitu tak ještě podraží na 199 kun (736 Kč), vypočítává chorvatský deník Večernji list.

Chorvatská vláda pod dohledem premiéra Andreje Plenkoviče hledala několik měsíců řešení, jak z dluhů ven. Se Světovou bankou se nakonec dohodla na jejich restrukturalizaci. Výměnou za finanční úvěr od Světové banky ale Záhřeb musí provést firmy hlubokými změnami. Vedle zdražení je čeká také propouštění.

Kde jsou ceny stejné

Zdražení z tohoto týdne se netýká dálnice Záhřeb–Rijeka. Mýtné zůstává stejné i na takzvaném istrijském ypsilonu nebo od hraničního přechodu Macelj do Záhřebu. Ceny se ale všude zvednou v létě, a to o deset procent.

"Celkový dluh aktuálně dosahuje zhruba 39 miliard kun (asi 144 miliard korun). Jen letos musíme splatit 7,8 miliardy kun," uvedl nedávno chorvatský ministr dopravy Oleg Butković.

Chorvaté už dříve zvažovali hned několik možností, jak naložit s tamní dálniční sítí. Jednou z nich byly i koncese na pronájem dálnic na 25 až 30 let. To ale vyvolalo v chorvatské společnosti, která dálnice považuje za pověstné "rodinné stříbro", vlnu pobouření a obav z výrazného zdražení.

39 miliard

kun činí zhruba dluh chorvatských společností, které provozují dálniční síť. To je v přepočtu 144 miliard korun.

Na stole bylo také zavedení dálničních známek, které využívá například i sousední Slovinsko. Z obou těchto návrhů ale nakonec sešlo.

Aktuální zvýšení mýtného se týká jen části chorvatských dálnic, a to těch, které spadají pod státní společnost Hrvatske autoceste. Ty si totiž v přepočtu na kilometr až dosud účtovaly méně než státní podnik Autocesta Rijeka−Zagreb. Vláda chce dnešním zvýšením tyto částky vyrovnat. V praxi tak "zimní" mýtné zůstane stejné na úseku Záhřeb−Rijeka nebo také na dalších dálnicích v Istrii. V létě si však připlatí řidiči všude.

Mýtné ale není jediným důvodem, proč budou muset turisté při návštěvě Chorvatska sáhnout hlouběji do peněženky. Chorvatská vláda letos zvýšila také DPH v pohostinství, a to z 13 na 25 procent.

Některé restaurace a kavárny už zdražily, další se na to chystají. Čekají na první větší nápor turistů, který by měl přijít už na Velikonoce. Předpokládá se, že velikonoční svátky jen na Istrii stráví na 60 tisíc zahraničních turistů. Chorvatsko je pro Čechy turistickou destinací číslo jedna. Loni se za plážemi, mořem a historickými památkami vydalo na 828 tisíc Čechů. Znamenalo to meziroční nárůst o 15 procent.

jarvis_58e28e83498e75af5b3741c4.jpeg
Mýtné ale není jediným důvodem, proč budou muset turisté při návštěvě Chorvatska sáhnout hlouběji do peněženky.
Foto: Shutterstock