Když Albert Einstein učil fyziku v Praze, z okna své kanceláře na Přírodovědecké fakultě na Viničné ulici viděl do zahrady místního chorobince. Návštěvám potom tamní chovance v žertu ukazoval se slovy, že to jsou ti blázni, kteří zrovna nedělají kvantovou teorii. Tu totiž rovněž považoval za bláznivou.

I když se dodnes neví, kde přesně měl v budově na pražském Albertově Einstein kancelář, z téhle historky teoretického fyzika Philippa Franka se soudí, že někde ve druhém patře. V Praze Einstein působil tři semestry - od dubna 1911 do července roku 1912, vedl zde Ústav teoretické fyziky, který vznikl s jeho nástupem.

"Bylo to sice krátké, ale zato důležité období v jeho životě. Dostal profesuru, zajistil svou rodinu a poprvé v životě také čas a prostor věnovat se naplno vědě, kterou chtěl dělat a učit," říká profesor Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty, který se ve své práci zabývá mimo jiné Einsteinovými teoriemi. Zajímá ho ale i géniův život.

V posledním roce se do bádání po Einsteinově minulosti ponořil ještě hlouběji. Z pozice experta radil při natáčení desetidílného seriálu Génius, mapujícího Einsteinův život. Za prvním plně hraným seriálem televizní stanice National Geographic stojí hvězdná jména - hlavní roli ztvárnil oscarový Geoffrey Rush, režie se ujal Ron Howard.

A přestože geniální fyzik strávil v Praze pouze rok svého života, filmaři natočili desetidílný seriál v Česku celý. Kromě Prahy vznikaly záběry například v Liberci, v Plzni nebo v Žatci. První díl má na stanici premiéru 23. dubna.

"Pracovali jsme dohromady sto pět natáčecích dnů a v Česku jsme utratili sedm set milionů korun," uvedl producent David Minkowski, který stál mimo jiné i za fantasy filmem Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. "To je srovnatelné, jako kdyby tady vzniklo pět velkých filmů," dodává Ludmila Claussová z České filmové komise a zdůrazňuje, že zahraniční filmaři navíc dávají práci místním - pětadevadesát procent lidí "na place" byli podle Minkowského Češi.

Právě profesor Podolský měl na starosti navrhnout vzorce nebo rovnice na tabule objevující se ve velké části scén. "Ve scénáři třeba stálo, že má Einstein mluvit o teorii relativity, ale už nebylo řečeno, co přesně má být napsáno na tabuli. Sáhl jsem tedy po Einsteinových originálních rukopisech a hledal jsem, co tou dobou publikoval. Vytáhl jsem vzorce, udělal návrh a profesionální kaligraf je napsal na tabuli," popisuje Podolský. Při natáčení pak byl s dalšími kolegy fyziky k ruce pro konzultace.

"Tabule hrají v seriálu dvojí roli. Je to kulisa a zároveň se pomocí nich sděluje věda, fyzika," říká profesor. Právě v Praze Einstein rozvíjel svou obecnou teorii relativity. Město si oblíbil, svým přátelům psal, že je krásné na pohled. Z oken svého bytu na Smíchově v dnešní Lesnické ulici prý rád pozoroval Vltavu a kochal se pohledem na pražské mosty. "Pochvaloval si, že tehdy moderní měšťanský dům u Palackého mostu, kde bydlel, už měl elektřinu i výtah," popisuje profesor.

V dopisech ale Einstein svým přátelům psal: "Jen lidé jsou mi cizí, je to směs poníženecké loajality a namyšlenosti. Záleží na tom, jaký byl jejich osud," popisuje Podolský s tím, že vědec, který se považoval za světoobčana, v Praze špatně nesl narůstající nacionalismus, hlavně uvnitř německé menšiny. Stejně jako jeho manželka Mileva Marićová, matematička a fyzička pocházející ze Srbska.

Kromě bytu v Lesnické a školy ve Viničné se Einstein často vyskytoval také v Klementinu, kde probíhaly přednášky. Těch měl týdně pět, vedl také cvičení pro asi dvacítku studentů, mezi nimiž byly i dvě dívky.

Pražané ho mohli často potkat i v Café Louvre nebo na zábavách, které pořádala ve svém salonu v domě U Jednorožce na Staroměstském náměstí měšťanka Berta Fantová. Do Curychu se po třech semestrech vrátil patrně kvůli nespokojenosti své tehdejší manželky se životem v Praze.

Profesor Jiří Podolský