Turecké ministerstvo zahraničí odsoudilo rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v osmanské říši za genocidu.

Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana, který masakr opakovaně označuje za genocidu a nejnověji ho charakterizoval jako jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby.

"Co nejostřeji odsuzujeme a odmítáme usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ze dne 25. dubna 2017. Jsme také zklamáni dopisem prezidenta Zemana ze dne 24. dubna 2017 adresovaným arménské diaspoře v jeho zemi s ohledem na události z roku 1915, neboť obsahuje vážné nesrovnalosti," uvedla turecká diplomacie ve svém prohlášení datovaném 26. dubnem.

"Naše reakce na politické akce, které jsou v otevřeném rozporu s historickými skutečnostmi a základními právními principy, byla předána velvyslanci České republiky v Ankaře," uvedlo turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

"Je v rozporu se svými vlastními slovy, když politicky hodnotí události z roku 1915," tvrdí Ankara o českém prezidentovi.

Zeman ve svém dopise adresovaném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi mimo jiné napsal:

"Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici.

Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa."

Masové vraždy Arménů označil Zeman za "jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem".

Česká Poslanecká sněmovna v úterní rezoluci odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.

Vyvražďování Arménů v osmanské říši padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Ankara označení masakrů za genocidu odmítá, i když smrt mnoha nevinných lidí uznává. Podle Turecka ale nešlo o záměrnou akci osmanské říše, nýbrž o projev občanské války, jejímiž oběťmi byli i Turci.

Usnesení sněmovny o arménské genocidě není právně závazné, říká ministerstvo zahraničí

Záležitostí se zabýval český velvyslanec v Turecku Pavel Kafka a turecké stanovisko tlumočil české diplomacii také turecký velvyslanec v Praze Ahmet Necati Bigali. Česká diplomacie ujistila Turky, že usnesení sněmovny není právně závazné a zahraniční politika je odpovědností vlády, nikoli sněmovny.

"Turecké straně jsme sdělili, že vnímáme jejich citlivost k tomuto tématu (zároveň jsme vysvětlili i kontext, ve kterém bylo usnesení přijato) a ujistili jsme ji, že pozice vlády ČR a MZV ČR k otázce těchto tragických událostí se nezměnila, tj., že hodnocení těchto tragických událostí by se měli ujmout nezávislí historikové," řekla mluvčí ministerstva Irena Valentová.

Stanovisko Turecka sdělila českému velvyslanci Kafkovi telefonicky ředitelka pro bezpečnostní otázky tureckého ministerstva zahraničí. Ve čtvrtek dopoledne záležitost řešili také náměstek ministerstva a turecký velvyslanec. "Z turecké i české strany zaznělo, že oběma záleží na rozvoji existujících dobrých bilaterálních vztahů. Turecká strana poděkovala za stanovisko českého MZV a uvedla, že ČR je považována za stát, se kterým má Turecko dlouhodobě dobré vztahy," shrnula výsledky schůzek Valentová.

Na schůzkách také zaznělo, že usnesení sněmovny není právně závazné a platí, že za formulaci české zahraniční politiky nese odpovědnost vláda. Černínský palác dodal, že usnesení vzal na vědomí.

Valentová doplnila, že stížnost Turecka nebyla podána oficiální nótou. "Žádnou oficiální nótu se stížností od turecké strany, na kterou bychom museli reagovat, jsme neobdrželi," podotkla.

Související