Pokud nedojde na variantu, že se v Poslanecké sněmovně rychle shromáždí třípětinová většina pro vypsání předčasných voleb, Zeman může dirigovat podobu kabinetu až do řádného volebního termínu ve druhé polovině října. Například už jen tím, že nebude pospíchat s kroky, jež se od něj očekávají. Nebo prostě dosadí do Strakovy akademie svého kandidáta, který může vládnout i několik měsíců bez vyslovení důvěry v dolní komoře parlamentu.

demise vlády. co bude dál? čtěte speciál HN

Připomeňme, že ústava dává prezidentovi možnost nejen odvolat, ale také jmenovat předsedu vlády podle vlastního výběru. Premiér pak navrhne nové ministry, které jmenuje opět prezident. Role Poslanecké sněmovny přichází až ve chvíli, kdy před ni předstoupí nová vláda se žádostí o vyslovení důvěry.

Vláda musí o důvěru požádat do třiceti dnů od jmenování prezidentem. I kdyby sněmovna vládu neschválila, prezident má ještě možnost reparátu. Až po druhém neúspěšném pokusu musí jmenovat premiéra na návrh předsedy sněmovny (v současnosti Jana Hamáčka z ČSSD). Příklad vlády Jiřího Rusnoka však ukazuje, že kabinet jmenovaný čistě z vůle prezidenta může bez problémů vládnout i půl roku.

Jaké jsou také možnosti:

• Zeman demisi nepřijme

Prezident nemusí v tomto případě demisi přijmout. Jak připomněl ústavní právník Jan Kysela, hlava státu má vysloveně povinnost přijmout demisi vlády v několika konkrétních případech: když Poslanecká sněmovna odmítne žádost vlády o vyslovení důvěry, pokud poslanci vysloví vládě nedůvěru, nebo po ustavující schůzi nově zvolené sněmovny.

Sobotka by musel dál vykonávat svoji funkci a ocitl by se v nepříjemné situaci, protože by prakticky ničeho nedosáhl. Možným řešením by bylo "sólo" odvolání Babiše, tomu se ale Sobotka chtěl evidentně vyhnout. I v takovém případě by Babiše ve finále odvolával Zeman.

Zemanův manévrovací prostor by se zúžil, kdyby podání demise podpořila celá vláda. To je ale zatím nepravděpodobné, protože Babiš i další ministři prohlásili, že k demisi nevidí důvod.

• Vypadne jen Sobotka

Existuje názor, že podá-li demisi premiér, neznamená to automaticky demisi celé vlády. Tvrdí to například právník Zdeněk Koudelka, podle kterého jde pouze o zvyklost. "Naše ústava nestanoví, že demise premiéra znamená demisi vlády, byť se tak od roku 1997 často postupuje," zdůraznil zastánce silných prezidentských pravomocí.

Podle Koudelky by tak Zeman mohl vyměnit jen premiéra a zbytek vlády by zůstal ve stejném složení. V podobném duchu se vyslovil i Babiš, když nadhodil, aby Zeman jmenoval do čela vlády například ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a kabinet by jinak pokračoval bez větších změn dál.

• Rychlé volby

Zatím není jasné, zda premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka svým překvapivým krokem zacílil na vypsání předčasných sněmovních voleb. Schválení dřívějších voleb ve sněmovně je velkou otázkou. Sobotka oznámením demise překvapil i své spolustraníky, natož aby si předjednal další postup s ostatními stranami. Ke shromáždění třípětinové většiny by si musel dojednat podporu napříč politickým spektrem. Některým stranám nemusí dřívější termín voleb vyhovovat.

Podle ústavy se volby konají do šedesáti dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny. Nejbližší jednání sněmovny začíná 16. května. Pokud by se shromáždila třípětinová většina pro předčasný termín, volit by se tedy mohlo zhruba do poloviny července. Volby ovšem vyhlašuje prezident, takže přesné datum by záleželo na něm. Prezident by navíc mohl operovat s termínem rozpuštění sněmovny, což je jeho další ústavní pravomoc. Ústava stanoví, že Poslaneckou sněmovnu nemůže rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. To vyprší 26. října, takže rozpuštění dolní parlamentní komory by se muselo stihnout před koncem července.

 Úřednická vláda podle Zemanova gusta

Zeman už si takovou možnost vyzkoušel po pádu vlády Petra Nečase před čtyřmi lety. Z tehdejší politické krize zjevně vytěžil. Předsedou vlády jmenoval blízkého ekonoma a bývalého kolegu ze své sociálnědemokratické vlády Jiřího Rusnoka. V jeho úřednické vládě zasedli další Zemanovi příznivci. "Prezidentská" vláda nakonec vládla půl roku, i když neměla důvěru sněmovny. Prezident jmenoval Rusnoka v červnu 2013. V srpnu vláda nezískala důvěru ve sněmovně a podala demisi. Zhruba v téže době se ale rozpustila sněmovna a po volbách se jednání o nové vládě táhla až do ledna 2014.

• Premiér Babiš jako Zemanův protiúder

Na jednu věc se Bohuslav Sobotka asi může u Miloše Zemana spolehnout. Prezident mu neulehčí situaci a nevyjde mu jen tak vstříc. Zeman dlouhodobě Sobotku kritizuje, přímo i nepřímo. Z jeho strany je stále cítit nevraživost pramenící z neúspěšné prezidentské kandidatury v roce 2003. Část poslanců ČSSD tehdy svého expředsedu nepodpořila v tajné volbě, což Zeman považuje za zradu.

O poznání lepší vztah má Zeman k Andreji Babišovi. Vícekrát už naznačil, že by si šéfa hnutí ANO dokázal představit jako budoucího premiéra. Pokud by Zeman chtěl Sobotku navenek ponížit, mohl by novým premiérem jmenovat právě Babiše. Teoreticky mu v tom nic nebrání. Odvolat by se mohl třeba na předvolební průzkumy, v nichž Babišovo hnutí ANO dlouhodobě vede. Otázka je, koho by Babiš do takové vlády přizval. Sám Babiš ale své jmenování premiérem odmítá.

• Sobotka dovládne v demisi

I když Sobotka podá svoji demisi, a tím pádem i demisi celé vlády, kabinet může v současném složení vládnout dál až do řádného termínu voleb. Sobotkův postup v posledních dnech však napovídá, že s Babišem v jedné vládě nechce sedět. 

Související