S návrhem nové metody léčby rakoviny přišli vědci z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Mezinárodní tým vedený Čechy v novém čísle odborného časopisu Trends in Cancer (Trendy v rakovině) publikoval svoji představu odlišného způsobu léčby.

Navrhují nesoustředit se pouze na samotný nádor, ale věnovat pozornost i zastavení růstu metastází. Ve svém textu poukazují na dosud nevyužívané konkrétní látky, které by měly být účinné v omezení či zastavení šíření nádorů dál do lidského těla. U pevných nádorů je přitom prorůstání a metastázování zodpovědné za více než 90 procent všech úmrtí.

"Látky, které mají šanci metastázování zastavit, se dosud vůbec nepoužívají. Pro klasifikaci léku jako protinádorového je totiž dnes třeba, aby nádor zmenšil, což tyto látky neumí," vysvětluje vedoucí týmu Jan Brábek z katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vědci proto navrhují, aby se při léčbě rakoviny postupovalo oběma směry. Tedy jak cytostatiky, která zastavují růst nádorů, tak i novými látkami proti metastázím, které pojmenovali jako migrastatika.

Pokud by byla nová metoda opravdu účinná, měla by zvýšit šanci nemocných na úplné vyléčení. V případě, že léčba samotného nádoru nezabírá, pak alespoň prodloužit život. Oproti jiným nově objeveným lékům by navíc měla být univerzálně použitelná pro všechny typy rakoviny.

Hlavním důvodem častých neúspěchů dnešní terapie je podle autorů odolnost vůči současným lékům. "Vzhledem k tomu, že cílení na příčinu může být marné, pragmatickou a krátkodobou možností je právě přesunout se ke společným jmenovatelům buněčné migrace anebo invaze," píší v uveřejněném článku.

Vývoj a schvalování nových léků však trvá zhruba 12 let. Šanci na dřívější uplatnění nové metody by mohlo přinést vytipování migrastatik mezi současnými léky, které se zatím nepoužívají k léčbě nádorů, ale úplně jiných nemocí.

"Je velmi pravděpodobné, že už existují léky, které takové účinky mají. Jde jen o to je najít. Tím by se proces zkrátil na dva až tři roky," doufá Brábek.

Na nové metodě spolupracovali vědci s lékaři, zkoušky nových látek na pacientech by proto měly začít brzy. "Spolupracujeme s profesorem Petruželkou z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pokud získáme grant, začneme s testováním metody už příští rok," dodal vědec. 

Onkolog z brněnského Masarykova onkologického ústavu Jiří Šedo je však zatím k metodě rezervovaný. "Je řada způsobů, jak léky proti nádorům mohou fungovat. Léčiva proti invazivitě a metastázování jsou jednou ze strategií, jak na nádor zaútočit," řekl Šedo. Žádný takový lék se ale zatím podle něj nevyužívá v praxi. "Základní výzkum je velmi důležitá věc, bez práce vědců se neobejdeme. Je však také potřeba nevzbuzovat falešné naděje," uvedl.

MitoTam a preventivní vakcína

Metoda publikovaná v Trends in Cancer není prvním počinem, se kterým se čeští vědci v oblasti léčby rakoviny letos pochlubili.

V lednu Biotechnologický ústav Akademie věd oznámil, že po čtyřech letech vyvinul látku, která dokázala zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z nejagresivnějších forem rakoviny prsu. Přípravek s názvem MitoTam už úspěšně prošel laboratorními i předklinickými zkouškami a letos se plánuje zahájení klinických testů na lidském organismu.

Brněnští dětští onkologové zase před rokem zveřejnili, že vyvinuli vakcínu, která cíleně zabije nádor, a přitom neubližuje jako třeba chemoterapie. Nyní předložili první výsledky, které teorii potvrzují. Speciální vakcína prý navíc neumí jen ničit nádory, může přispět také k dlouhodobé prevenci proti jejich opětovnému vzniku.

Podle vědců totiž látka zůstává v těle pacienta několik let a je schopná ubránit ho před další rakovinou.

Podle Národního onkologického registru čeští lékaři v roce 2014 odhalili přes 82 tisíc nových nádorů. Na rakovinu zemřelo více než 27 tisíc Čechů. Zatímco výskyt rakoviny v tuzemsku setrvale roste, úmrtnost mírně klesá. Nejčastěji pacienti trpí rakovinou tlustého střeva, konečníku a plic. U žen je pak častá rakovina prsu, u mužů nádor na prostatě.

Související