Brusel nazval "mizernou dírou". NATO označil za "překonané". Pochválil rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii. Tu označil za "konkurenta" USA, ale zároveň za pouhý "nástroj Německa" k jeho vlastní prosperitě na úkor ostatních zemí.

Po středečním setkání s papežem dostane americký prezident Donald Trump šanci, aby během své první návštěvy v sídle EU a NATO, na jednáních s nejvyššími představiteli těchto organizací, rozptýlil nervozitu Evropanů ze svého skeptického pohledu na význam a hodnotu tradiční transatlantické vazby mezi USA a Evropou.

Nebo z druhé strany: pro EU a NATO to bude první příležitost, aby na svém vlastním hřišti v Bruselu Trumpa přesvědčily, že USA na vojenském a ekonomickém partnerství s Evropou nejen neprodělávají, ale že tato spolupráce je v jejich vlastním nejlepším zájmu.

Od nástupu do Bílého domu už Donald Trump ze své skeptické až nepřátelské rétoriky vůči NATO a EU výrazně slevil nebo ji zcela obrátil. Severoatlantická aliance už "není zastaralá", unii označil za "skvělou" a dodal, že "ji stoprocentně podporuje".

Rovněž vysocí zástupci jeho administrativy − viceprezident Mike Pence či ministr obrany James Mattis − na svých předchozích návštěvách v Bruselu potvrdili, že USA chtějí mít za partnera "silnou EU" a že americká podpora NATO je "neochvějná".

Přesto je ale Trump v Bruselu očekáván s napětím. "Každý jiný prezident by se touto první cestou ujal vedení Západu. Jenže Trump je první americký prezident, kterého Evropané tak nevnímají," vystihl pro deník New York Times nejistotu Bruselu Nicholas Burns, který byl náměstkem ministerstva zahraničí v administrativě George Bushe.

Unie ani aliance stále nevědí, na čem s Trumpem jsou, upozorňuje Daniel Gros, ředitel think-tanku Centre for European Policy Studies. "Trump rychle mění své názory v závislosti na tom, s kým mluví naposledy," tvrdí Gros. Při schůzce se zastánci brexitu Trump podpořil odchod Británie z EU. "Ale teď se sejde se zástupci unie a řekne: Taková pěkná společnost, proč nezůstanete spolu?" dodává.

Zda to Gross odhadl, bude moci osobně posoudit nový francouzský prezident Emmanuel Macron, který se s Trumpem sejde na oběd. Za unii pak budou s americkým prezidentem jednat předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk.

Od Trumpa budou chtít slyšet například to, jak si představuje budoucnost plánované dohody o volném obchodu mezi USA a EU, zvané TTIP. Trump během kampaně tvrdě kritizoval volný obchod, dohodu s EU ale nikdy nezmínil.

Doufáme, že nás ubráníte

Ale to nejdůležitější, co by chtěli Evropané od amerického prezidenta slyšet, by mělo zaznít na večerním summitu NATO. Trump sice už nezpochybňuje alianci jako takovou, ale zároveň dosud nikdy osobně nepotvrdil, že USA by pod jeho vedením splnily závazek o společné obraně.

"Prezident Trump je první americký prezident od vzniku NATO, který výslovně nepodpořil článek 5," upozorňuje Thomas Wright z washingtonského think-tanku Brookings Institution s odkazem na ustanovení o společné obraně v zakládací listině NATO. Evropští spojenci doufají, že ve čtvrtek v Bruselu od Donalda Trumpa tento závazek zazní.

Příležitostí by mělo být odhalení dvou nových památníků, které proběhne ještě před jednáním, před centrálou NATO. Kusu bývalé Berlínské zdi, který je připomínkou významu aliance za studené války. A části zdi ze zřícených newyorských Dvojčat, jež zase upomíná, že po teroristickém útoku na USA z 11. září 2001 NATO poprvé (a zatím také jedinkrát) ve své historii aktivovalo článek 5 své smlouvy.

Plníme Trumpovy požadavky

Přímo na summitu by pak měli evropští spojenci reagovat na dva hlavní požadavky, které americký prezident vůči nim vznesl. Aby členské státy začaly plnit své finanční závazky a aby se aliance více soustředila na boj s terorismem.

Jednotlivé země by během jednání s Trumpem měly představit plán, jak hodlají nejpozději do roku 2024 vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Toto kritérium plní pouze pět států, konkrétně Česko dává polovinu.

NATO na summitu také vyslyší Trumpovu výzvu a připojí se ke globální koalici proti Islámskému státu. Půjde o formální věc, neboť všechny členské země se už samy za sebe koalice účastní. Ale zároveň o demonstrativní gesto jednoty NATO pod americkým vedením, když se podařilo překonat odmítavý postoj Francie a Německa.

Jeho kancléřka Angela Merkelová se ve čtvrtek, ještě předtím, než odletí do Bruselu, v Berlíně u Brandenburské brány účastní veřejné debaty u příležitosti pětistého výročí německé reformace.

Druhým prominentním hostem bude předchozí americký prezident Barack Obama.

Zatímco jeho nástup do Bílého domu Evropa čekala s obrovským optimismem, aby pak byla spíše zklamaná, s Donaldem Trumpem to může být přesně naopak. EU a NATO sledovaly jeho zvolení s takovými obavami, že ve čtvrtek v Bruselu může americký prezident jen příjemně překvapit.