Paní doktorko, děláte svoji práci dobře?

Možná byste se mohli ptát laické veřejnosti, jestli mi věří, protože důvěryhodnost a její míra je určitě hodnotou, podle které by se mělo posuzovat, zda svoji práci děláme dobře, nebo nikoli. Ale pokud chcete slyšet mé hodnocení, domnívám se, že v rámci možností, které mám, dělám tu práci dobře.

Tento týden se Nejvyšší soud vrátí k vašemu klíčovému případu. Jak známo, vrchní soud zrušil rozsudek nad Davidem Rathem, který byl vaší vstupenkou mezi osobnosti justice. Soud označil v případu pořízené odposlechy za nezákonné. Je sporné, zda budete moci využít do budoucna další důkazy, pořízené na základě odposlechů. To úplně nevypadá na precizně odvedenou práci.

Naše práce precizní byla. Uvidíme, jak to tento týden posoudí Nejvyšší soud. My předneseme argumenty, proč si myslíme, že odposlechy byly v mezích zákona, a vrchní soud zase řekne, proč si myslí, že nebyly.  Považuji zrušení rozsudku nad Davidem Rathem za velmi zvláštní, protože vybočilo z dosavadní praxe vrchního soudu. Považuji ho dokonce za odborně vadné.

V čem je to rozhodnutí vadné?

Chyba, která byla příkazům k odposlechu vytknuta, že se soud nedostatečně zabýval naší žádostí, zda je nutné odposlechy nasadit a nelze pořídit důkazy jinak, tak tedy tato chyba nebyla vytknuta řadě jiných příkazů k odposlechům, které byly téměř totožné, co se týká odůvodnění. A na základě těch příkazů rozhodoval ten samý soud, dokonce i senát tak, že obviněné pravomocně odsuzoval. Proč to neudělal v případě doktora Ratha, je záhadou.

DÁLE SE V RESPEKTU Č. 22 DOČTETE:
 
OBÁLKOVÝ TEXT k premiéře nové série Twin Peaks:
Návrat agenta Coopera: David Lynch oživil městečko Twin Peaks a opět testuje diváka i hranice seriálu
 
HLAVNÍ KOMENTÁŘ k událostem v Manchesteru:
Cesta z Manchesteru: Evropa nespí a teroristům se brání. Ale nejprve bude hůř.
 
OTVÍRÁK FOKUSU k dění v sociální demokracii:
Předseda přitahuje uzdu: Premiér se pustil do dalšího souboje – tentokrát se svým stranickým kritikem Jiřím Zimolou
 
TEXT KE „ZLEPŠOVÁKU“ VE STAVEBNÍM ZÁKONĚ:
Stavíme, nerušit! Místní spolky mají přijít o právo zasahovat do podoby české krajiny. Poslední šanci dostanou už brzy v Senátu.
 
KONTEXT k maturitám z češtiny a literatury:
Vzpoura proti špatné maturitě: Jak má vypadat závěrečná zkouška, která dává smysl
 
A rubrika CIVILIZACE a KULTURA; jde o ukázky z právě vydaných knih redaktorů Respektu, obě k aktuálním tématům:
Civilizace: Zbavit je vzteku – V boji s islamistickým terorismem nelze spoléhat jen na tajné služby a policii. Nejdůležitější je zabránit radikalizaci další generace mladých muslimů.
Ukázka z knihy Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera Můj syn terorista
 
Kultura: Tankový rokenrol – Jak se David Černý v roce 1991 rozloučil se sovětskými okupanty.
Ukázka z knihy Jana H. Vitvara David Černý – Fifty Licks

Můžete být konkrétnější?

Jsou jiné trestní věci, v nichž jedním z hlavních důkazů byly v minulosti odposlechy. Argumentace pro jejich nasazení byla v těch příkazech obdobná jako v trestní věci doktora Ratha. A k té odbornosti. Soud použil tzv. teorii jablka z otráveného stromu. Tedy že údajně vadný příkaz k odposlechu na počátku znevěrohodňuje další důkazy. To je teorie, která vychází z angloamerické praxe. My jsme v podnětu ke stížnosti pro porušení zákona předložili rozhodnutí soudu Spojených států amerických, kde má ta doktrína svůj původ, a ani v zemi, kde ta doktrína vznikla, se neuplatňuje způsobem, jakým ji vyložil Vrchní soud v Praze.

Na straně médií a sociálních sítí bylo toto rozhodnutí vrchního soudu nakonec vnímáno tak, že konečně někdo zastavil nezvládnutelné státní zástupce, kteří nasazují všude odposlechy. Jinými slovy, že příliš nadužíváte odposlechy a jejich nasazení ani řádně nezdůvodníte.

Tak tomu není. V tom příkaze je jasně zdůvodněno, jaký trestný čin se stal, jsou tam i skutkové okolnosti. Víte, to rozhodnutí vrchního soudu nekonstatuje, že by tam podmínky k odposlechu nebyly. Ono konstatuje, že je soud dostatečně formálně neodůvodnil. To znamená, že ta vada nespočívá podle vrchního soudu v neexistenci podmínek, ale ve špatném formálním odůvodnění. A to soudu, a ne státních zástupců. My jsme podle rozhodnutí požádali správně, ale soud pak schválení řádně nezdůvodnil. Což si nemyslím.

Proč podle vašeho mínění zrušil vrchní soud rozsudek nad Davidem Rathem? Je nekompetentní, podplacený, nebo snad soudci byli nepříčetní?

O tom přece nemohu veřejně spekulovat. Prostě můj závěr je, že to rozhodnutí nebývale vybočovalo z řady.

Jsme obezřetnější

Ještě jedna důležitá věc vám byla v případě Davida Ratha vytknuta – byl držen zbytečně dlouho ve vazbě. Konstatoval to Ústavní soud. Nepřemýšlela jste po tomto rozhodnutí, jestli jste náhodou v něčem neudělali chybu, jestli jste ten tlak na pana Ratha nepřehnali?

Nezákonnost vazby doktora Ratha, jak o ní rozhodl Ústavní soud, nebyla vytýkána státním zástupcům. Ten případ byl ve fázi, kdy jsme už vazbu nenavrhovali my nebo policie, ale samotný soud. A Ústavní soud ani náznakem nezpochybnil naše předchozí rozhodnutí o vazbě.

Institut vazby je v Česku nadužívaný. U závažných případů se často lidé dostanou do vazby, stráví tam nějakou dobu, tři měsíce, šest měsíců, ale potom se případ vyšetřuje třeba ještě tři roky. Z tohoto pohledu téměř jako by vazba ztrácela význam a skoro jejím jediným opodstatněním se stala represe, jež může přinutit ty lidi promluvit, přitlačí je ke zdi v prostředí, které musí narušit jejich psychiku.

Ono to takto může vypadat z laického pohledu. Nejčastějšími vazebními důvody bývají obavy, že obviněný bude ovlivňovat svědky. Tahle vazba ze zákona, respektive lhůta tohoto vazebního důvodu, je tři měsíce a může být ze zcela specifického důvodu případně prodloužena. Ale to je ta nejranější fáze vyšetřování, kdy by se policejní orgán měl zaměřit na co největší množství výslechů svědků. Měl by to stihnout rychle. Vyšetřování pak může trvat dva roky, ale k vazbě už není důvod.

Ano, ale státní zástupci a policie jsou represivní orgány z podstaty věci a tou vazbou si můžete ulehčovat práci. Neřekla jste si po rozhodnutí Ústavního soudu, že by se vazbou mělo šetřit?

Ústavní soud dal jasně najevo, že nelze prodlužovat pobyt ve vazbě na základě důvodů, které platily na počátku vyšetřování. A to si myslím, že je podstatné. Musíme být opatrnější, více zvažovat důvody k vazbě. Rozhodnutí Ústavního soudu totiž dalo dosavadní praxi nový směr.

Vazba je vážné omezení osobní svobody v době, kdy ještě nejste odsouzeni, jste tedy nevinní. Policie, státní zástupci, soudy posílají do vazby kdekoho z důvodů, které veřejnost často nechápe. A je to možné vnímat jako nepřiměřený nátlak na obviněné, jako pokus o to je zlomit.

Když se podíváte i na statistiku od devadesátých let, tak se stále snižují počty osob, které jsou ve vazbě. Když naznačujete, že vazbu používáme jako prostředek k rozvázání jazyka… To není žádným důvodem vazby, a dokonce ani tím utajeným. Ani to nefunguje, osoby obviněné v těch nejzávažnějších věcech v průběhu vazebního řízení svou výpověď ani nedoplnily, ani nezměnily. Takže my víme, že vazbou nikoho nezlomíme, a ani se o to nepokoušíme. Jde především o obavu z ovlivnění svědků.