Od počátku to vypadalo jako jasný případ. Půl roku trvající odposlechy, spolupracující obžalovaná Ivana Salačová i krabice od vína se sedmi miliony korun, které si z domu manželů Kottových v květnu 2012 odnášel středočeský exhejtman David Rath, jen málokoho nechávaly na pochybách, že se v korupční kauze kolem středočeských nemocnic vyhne pravomocnému odsouzení.

Bradáčová: Zrušení rozsudku nad Rathem je velmi zvláštní. odvedla jsem precizní práci

A to i přes všechny kličky, které Rath k oddálení verdiktu použil. Také již padl prvoinstanční verdikt, v němž Rath dostal trest 8,5 roku vězení a nižší tresty si odneslo dalších deset lidí.

Nyní je ale vše prakticky na začátku a v rukou Nejvyššího soudu. A to kvůli otázce, zda byly odposlechy povoleny v souladu se zákonem. Verdikt nad Rathem a spol. totiž zrušil soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka.

Soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem, který v listopadu 2011 povoloval na žádost státního zástupce odposlechy v kauze, podle Zelenky nekriticky přijal tvrzení žalobců, že důkazy nelze získat jinak. Jejich povolení tak nedostatečně odůvodnil, a nasazení odposlechů bylo proto nezákonné.

Napjaté očekávání

Proti Zelenkovu rozhodnutí ale podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán stížnost pro porušení zákona a toto úterý se případem začíná zabývat Nejvyšší soud.

Nehraje se přitom jen o Rathovu kauzu. Verdikt napjatě očekávají žalobci i soudci v dalších případech, v nichž používají k objasnění odposlechy. Kvůli nejasnosti o zákonnosti odposlechů Krajský soud v Praze vrátil žalobcům k došetření například vedlejší případ v Rathově kauze, kde jsou pro manipulace zakázek stíhány firmy v čele s Metrostavem.

"Je strašně důležité, aby v trestním řádu ohledně odposlechu udělalo trochu pořádku. A k tomu doufám přispěje jednoznačně rozhodnutí Nejvyššího soudu," říká předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Ten sám ale přitom upozorňuje, že v jiných státech není podrobné odůvodňování odposlechů soudem tak běžné, jak vyžaduje Zelenka.

"Významná část evropských zemí má za dostatečnou žádost státního zástupce a soudce tam dá jen razítko a tím to končí. Vědí, že jsou kauzy, kde odůvodňovat můžete, a jsou kauzy, kde informace k dispozici nejsou," poukázal Vávra.

Rath mezi mřížemi a nadějí. Bývalý hejtman ordinuje v Hostivici a rozšířil si i kvalifikaci

Čtyřdenní maraton

Nejvyšší soud oznámil, že případ projedná veřejně, a vyčlenil si na to nezvykle dlouhou dobu - plné čtyři dny. "Tak dlouhé jednání u Nejvyššího soudu si nepamatuji," uvedl Vávra.

"Na poměry u Nejvyššího soudu je ta délka ojedinělá. Ojedinělý je ale také počet jedenácti obviněných a rovněž rozsah shromážděného spisového materiálu," řekl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Soud chce jednat toto úterý, středu a čtvrtek a příští středu by mohl vynést rozsudek. "Nelze ale říci, zda senát skutečně využije všechny nařízené termíny," podotkl Tomíček, podle něhož to záleží na tom, kolik bude potřeba projednat důkazů.

V jiných kauzách Zelenkovi odposlechy nevadily?

Podstata, o které má Nejvyšší soud rozhodovat, je jasná: nakolik podrobně musí soud odůvodnit, proč povoluje odposlechy. A ne jen opsat žádost státního zástupce a dát na ni razítko. Podle Pelikána ale soudci v uvedeném případu souhlasili s návrhem žalobců, a proto bylo logické, že jejich argumentaci převzali.

A poukázal, že v řadě případů Nejvyšší i Ústavní soud odposlechy označily za zákonné, byť byla jejich povolení ještě obecnější než v kauze Rath. A osm z nich dokonce podle Pelikána prošlo bez výhrad i Zelenkovým senátem.

Související