Při vyslovení zkratek jako CEITEC, BIOCEV nebo RCTM si kdekdo může polámat jazyk. Skrývají se pod nimi názvy velkých výzkumných center, která Česko vybudovalo díky penězům z Evropské unie. Po celé republice jich vyrostlo 48. Jde o nejhmatatelnější výsledek zvyšování veřejných výdajů na tuzemskou vědu. Mezi roky 2010 a 2015 vzrostly z 26 miliard korun na 43 miliard korun.

Tento růst významně táhly peníze z operačních programů EU. V roce 2010 z nich čeští vědci inkasovali přibližně dvě miliardy, o pět let později to už bylo zhruba 14 miliard, tedy sedm­krát tolik. Takový růst se ovšem už nebude opakovat. Ačkoliv se v sou­časnosti v Bruselu teprve jedná o balíku peněz, které státy po roce 2020 z evrop­ských fondů dostanou, je jisté, že po skončení probíhajícího programovacího období přiteče z unie méně peněz než doposud. Což nezní pro tuzemský výzkum zrovna příznivě.

Česká republika se zavázala, že bude na vědu a výzkum vydávat z veřejných rozpočtů jedno procento HDP. Tento cíl v současnosti splňuje právě díky evropským penězům. Pokud vypadnou, poklesne úroveň státních výdajů přibližně na 0,6 procenta HDP. Akademická obec proto volá po nalezení jiných zdrojů financování. Jinak prý bude po letech 2020 až 2023 obtížné provedené investice za peníze EU znovu opakovat a dlouhodobě je udržet.

Držet krok se zahraničím

Například výstavba ostravského superpočítačového centra IT4Innovations stála téměř miliardu a půl. Tamní vědci v něm na dvou extrémně výkonných počítačích provádějí výpočty například v oblasti datových analýz nebo simulací. Jenže počítačová technologie rychle stárne. Tamní superpočítač Salomon byl před dvěma lety 40. nejvýkonnějším na světě, letos se ale propadl na 78. příčku. Aby vědci udrželi krok s konkurenty ze zahraničí, musí mít peníze na její obnovu. Bez vykrytí peněz z EU se ale budou shánět obtížně. "Většinou platí, že kolik investujeme na začátku, tolik potřebujeme také na reinvestici," uvádí ředitel ostravského centra Martin Palkovič. Zmíněný Salomon přišel na 275 milionů.