Podobně by mohli autoři sci-fi literatury popisovat pěstování plodin prvními lidmi usídlenými na Marsu. Jedna z terénních laboratoří Ústavu výzkumu globální změny opravdu vypadá, jako by na kopec v blízkosti Bystřice nad Pernštejnem přistála ze stránek vědecko-fantastické knihy. Skutečnost je jen o málo prostší. Ve 24 šestibokých pavilonech s bizarními ozubenými střechami tady vědci testují, jak se rostliny přizpůsobí speciální atmosféře, kterou uvnitř vytváří.

Stříbřitým potrubím do průhledných buněk proudí oxid uhličitý, volba typu skleněných stěn ovlivňuje množství UV záření, naklánění lamel střech mění vlhkost a různé typy hnojení i množství dusíku v půdě. "V každém objektu jsou dva druhy ječmene, na nichž testujeme, jak se přizpůsobí například zvýšenému množství CO2 a úbytku vláhy. Celkem modelujeme osm různých variant, které simulují podobu atmosféry, jež v Česku může panovat v budoucnu, až do roku 2100," říká technik Lukáš Rajsner, který se o provoz experimentálních růstových komor, jak zní správný název zařízení, stará.