Elektronicky se v Česku vydává jen zhruba každý dvacátý recept. Lékaři přitom tuto možnost mají už deset let. Od prvního ledna příštího roku by ale množství eReceptů mělo mnohonásobně vzrůst, protože elektronická preskripce bude pro všechny lékaře povinná.

O přístup do systému si zatím zažádala necelá čtvrtina všech lékařů. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má elektronické recepty na starosti, to považuje za dobré skóre a pochvaluje si, že číslo rychle roste. "Za poslední měsíc evidujeme meziměsíční nárůst žádostí o dva a půl tisíce," uvedla vedoucí oddělení eReceptu Renata Golasíková.

Celkově se v Česku vydá 60 až 70 milionů receptů ročně. SÚKL pro elektronickou preskripci počítá s rezervou. "Systém je připravený na to, aby ročně zvládl 120 milionů receptů," řekl Petr Koucký z IT odboru SÚKL.

Lékový ústav odhaduje, že i přes zákonnou povinnost bude elektronicky vydáváno zhruba devadesát procent receptů. Chybějící desetina padne za oběť technickým problémům či potížím s internetovým připojením.

Proti elektronické preskripci dlouhodobě vystupuje především Česká lékařská komora a trvá na tom, aby byla pro lékaře nepovinná. "Je pravdou, že část lékařů ve vysokém věku si prostě s počítačem netyká a už nikdy nebude," řekl mluvčí komory Michal Sojka.

eRecept je unikátní čárový kód

Elektronický recept je vydáván ve formě čárového kódu a také jako unikátní dvanáctimístný kód složený z čísel a písmen. Kódy se shromažďují v Centrálním úložišti elektronických receptů, které spravuje lékový ústav.

"Lékárník tento identifikátor načte, a pokud je recept nalezen v centrálním úložišti, předepsané léky pacientovi vydá," popisuje Golasíková.

Lékař bude mít čtyři možnosti, v jaké formě může eRecept pacientovi vydat – na papíře, prostřednictvím e-mailu, SMS zprávy či webové aplikace. Vybírat by si měl pacient.

Lékový ústav přiznává, že papír bude zatím nejspíš dominovat. "Bude to zřejmě, obzvlášť v počátku, nejběžnější forma způsobu, jakým bude pacientovi elektronický recept předán," říká Golasíková. Naopak esemeskou budou podle jejích odhadů recepty chodit spíš výjimečně.

Výhodu elektronické preskripce poznají pacienti, kteří trpí nějakou chronickou nemocí, na niž trvale berou stále stejné léky, nebo třeba uživatelky antikoncepce. "V situaci, kdy lékař uzná za vhodné, že nemusí pacienta osobně vidět, je možné, aby pacient e-mailem nebo telefonem požádal o vystavení receptu. Lékař mu ho může poslat prostřednictvím esemesky, e-mailu nebo si pacient může recept zobrazit ve webové aplikaci," popisuje Golasíková.

Na další slibované výhody však zatím pacienti ani lékaři nedosáhnou. Ministerstvo zdravotnictví za jeden z hlavních benefitů elektronické preskripce opakovaně označuje možnost kontrolovat, zda lékař nepředepisuje pacientovi stejný lék, jaký už mu předepsal kolega jiné specializace. Systém by měl umět odhalit také nežádoucí interakce mezi jednotlivými přípravky. Tyto vymoženosti však zatím nemají oporu v zákoně. "Předpokládáme, že legislativní změna by snad mohla proběhnout během příštího roku," doufá Golasíková.

Vývoj nového systému stál 14 milionů korun. Provoz pak vychází na 100 tisíc měsíčně. Celkem už ale dosud mizivě využívaný eRecept podle NKÚ stál 318 milionů korun a dalších 4,5 milionu ročně za provoz. Lékový ústav se stále soudí s původním provozovatelem o práva na nakládání s aplikacemi.

Související