Česko se umístilo na 22. místě žebříčku kvality života, který pravidelně sestavuje nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko, první skončili Dánové.

Žebříček vychází z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. Česko sice nedosahuje spokojeného dánského stylu "hygge", ale ani tak to není špatné: na 22. místě se drží už zhruba čtyři roky, byť si oproti loňsku v některých ukazatelích mírně pohoršilo.

Svět Čechům může rozhodně závidět přístup k lékařské péči – české zdravotnictví se udrželo v čele tabulky – či k základnímu vzdělání. Také co do přístupu k pitné vodě, vlastní střeše nad hlavou, ve výživě, v hygieně či v pocitu osobní bezpečnosti se Česko drží na čelných místech. Základní lidské potřeby mají Češi zajištěny lépe než dvě třetiny zemí světa.

"Málo si to uvědomujeme, ale je co slavit. I když po hospodách nebo před přáteli brbláme, jsme veskrze šťastná země, kde se dobře žije valné většině národa," komentuje průzkum psycholožka Jitka Mrvová.

Jsme zemí téměř bez imigrantů, která ovšem nemá ráda uprchlíky

Paradoxem však je, jak negativně Češi vnímají imigranty. V tom jsou na 112. místě mezi hodnocenými 128 zeměmi světa. A loni byli úplně na chvostu. Přitom Česko přijalo pouze zhruba dvacítku uprchlíků.

"Je to možná dáno tím, že Češi občas vnímají negativně jako 'cizáky' i lidi, kteří nám přicházejí s ekonomikou pomáhat, jako jsou Ukrajinci, Vietnamci a další. Také tu hraje jistě roli i tlak médií, která barvitě popisují, co se děje v zahraničí, jaké tam jsou teroristické útoky, takže i když u nás zatím žádné potíže nemáme, lidé mají větší strach, než by odpovídalo realitě," míní psycholožka Mrvová.

Prezident firmy Deloitte pro Česko Josef Kotrba k tomu dodává, že pozitivní je fakt, že jedeme po stejné dálnici jako ostatní vyspělé země. "Česká společnost se rozvíjí podobnou rychlostí jako vyspělé země. Nicméně nás dolů stahují některé měkké faktory, jako je například náš – eufemisticky řečeno – rezervovaný přístup k cizincům a uprchlíkům zvlášť," říká.

Index společenského rozvoje
Ukazatel Pořadí Česka ze sledovaných zemí
Politická práva 18.
Svoboda projevu 19.
Svoboda shromažďovací 19.
Vlastnická práva 21.
Svoboda náboženství 54.
Tolerance imigrantů 112.
Tolerance homosexuálů 30.
Diskriminace menšin 36.
Náboženská tolerance 54.
Základní lidské potřeby 6.
Střecha nad hlavou 8.
Osobní bezpečnost 8.
Hodnocení je rozděleno do více oblastí. V uspokojení základních lidských potřeb si vede Česko nadmíru dobře, patří mu 6. místo. V případě přístupu ke vzdělání, kvality životního prostředí nebo zdravotnictví jde o 26. místo. Celkově v případě životních příležitostí se umístilo na 26. místě, co se týče tolerance, jsou ale výsledky slabé. V případě tolerance imigrantů jsou Češi až na 112. místě.

Štěstí nevězí vždy v ekonomice

Index společenského rozvoje každoročně hodnotí země v 50 různých kategoriích. Letos je do žebříčku začleněno 128 zemí. Česko je ve skupině čtyřiadvacítky nejlepších zemí s vysokou úrovní společenského rozvoje, do níž patří například i USA, Japonsko nebo Francie. Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko. Naopak Česko je v žebříčku na vyšších pozicích než Itálie, Kypr, Slovensko nebo Řecko. První tři příčky tradičně ovládly skandinávské země – konkrétně Dánsko, které vystřídalo loňské Finsko, a následuje Finsko a Island. Na konci je Čad, Afghánistán a poslední je Středoafrická republika.

"Pyramida základních lidských potřeb je stále stejná – nejdřív je třeba ukojit hlad a žízeň a tak dále. Je dobré si uvědomit, že my jsme na špici této pyramidy, a to, co je v její základně, řešit nemusíme," říká psycholožka.

Co je ovšem nejdůležitějším poznatkem tohoto indexu, je fakt, že štěstí národa nevězí jen v růstu HDP. Tedy ve tvorbě ekonomického dostatku. Index zohledňuje kvalitu života z mnoha různých pohledů. Například z pohledu svobody tisku, gramotnosti dospělých lidí, emisí skleníkových plynů nebo množství sebevražd v národě. Důležitou roli hraje i svoboda náboženství, tolerance k menšinám nebo kvalita vysokých škol.

"Tento index funguje jen jako odraz v zrcadle – podívejte se na to, co obvykle nevidíte. Ovšem štěstí s ekonomikou národa nesouvisí. Není náhoda, že za šťastné se považují poměrně chudé národy žijící společně s mnoha dětmi, ale beze stresu nás ze Západu a z vyspělé civilizace," dodává psycholožka.

Na severu se žije zřejmě nejlépe

Seveřané vedou už několik let celkové hodnocení, jen se střídají jednotlivé severské země. A zároveň drží prvenství v bodech, jako jsou "pocit osobní svobody", nízká míra korupce nebo délka očekávaného věku dožití. Není žádné překvapení, že naopak země jako Afghánistán či Středoafrická republika, kde je hlad, chudoba a kde chybí i základní přístup k vodě či ke vzdělání, zůstávají na konci tabulky příjemného žití.

Kdyby na světě žilo 100 lidí, pak by podle indexu 11 z nich bylo podvyživených, 14 by nemělo žádné toalety, 82 z nich by mělo k dispozici elektřinu, 86 by umělo číst a psát, 65 by mělo mobil, 49 by používalo internet, 14 dívek by se vdalo ve věku 15 až 19 let, 51 by považovalo svou zemi za dobrou pro imigranty a 26 pro homosexuály, 74 žen by mělo přístup k moderní antikoncepci, 76 lidí by se mohlo v nouzi spolehnout na pomoc příbuzných či přátel a 7 jedinců by mělo univerzitní vzdělání. A pokud by celý svět byl státem, "zařadil" by se v žebříčku mezi Indonésii a Botswanu.

Mapa:

 

Související