O tom, že nejlepší investicí je vzdělání, se mluví už dlouho. Platí to hlavně pro vzdělání vysokoškolské, které připravuje mladé lidi na odpovědné pracovní pozice. V Česku jde přitom o investici relativně levnou, protože studenti nemusí na veřejných školách platit školné. Tyto školy u nás financuje stát. Systém financování se přitom měnil z modelu založeného na příspěvku podle počtu studentů a ekonomické náročnosti studijních programů přes zohledňování různých ukazatelů kvality až po dnešní rozpočet, který zahrnuje fixní část odvozenou z minulosti a výkonovou část odrážející výstupy škol kvalitativní povahy.

Rostoucí význam kvalitativních kritérií i snahy o stabilizaci rozpočtů v posledních letech lze hodnotit pozitivně, avšak pouze při dostatečném příspěvku na vzdělávací činnost vysokých škol. To však, bohužel, není náš případ. Příspěvek v současnosti činí přibližně 21 miliard korun a dlouhodobě spíše klesá, což je v kontextu příznivého ekonomického vývoje zarážející. Bývalá ministryně školství slibovala vysokým školám podstatné navýšení rozpočtů pro rok 2018, ale realita navrženého rozpočtu je zcela jiná. Rozdíl mezi slíbenými 4,5 miliardy a navrženými 100 miliony korun je markantní. Podíl výdajů na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol na hrubém domácím produktu je dnes nižší než v roce 2000, a to počet studentů vzrostl. Situaci lze jen stěží prezentovat jako strategii budování vzdělanostní společnosti.

Od českých vysokých škol se čeká, že budou poskytovat vzdělání na mezinárodní úrovni a budou patřit ke světové špičce. Nedostatek peněz však tuto ambici výrazně limituje. Ve srovnání s nejlepšími světovými školami je příspěvek s ohledem na celkový počet studentů velmi nízký a například v oblasti ekonomického vzdělání je tento rozdíl až desetinásobný.

Pro srovnání, rakouská veřejná vysoká škola WU, která je obdobou VŠE, hospodaří s rozpočtem 140 milionů eur. Roční rozpočet VŠE je o celých 100 milionů eur nižší. To se pak promítá ve vyšší pedagogické zátěži akademických pracovníků a jejich nedostatečné administrativní podpoře. Množství výuky připadající na jednoho pracovníka je u nás běžně třikrát vyšší než u nejlepších zahraničních škol, což limituje kvalitu pedagogické, a zejména vědecko-výzkumné práce.

Ano, vzdělání je nejlepší investicí. Nikoliv však pouze soukromou, nýbrž i veřejnou. Kvalitní vysoké školství je základem konkurenceschopnosti ekonomiky a rozvoje společnosti. Strategie konkurence levnou pracovní silou v současném světě zrychlujících se technologických změn zcela jistě neobstojí, a to ani v oblasti vysokého školství.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru