Zkoušky pro získání zbrojního průkazu by měly být objektivnější a kvalitnější. Vláda v pondělí schválila nařízení, které zpřesňuje podmínky pro složení zkoušky odborné způsobilosti potřebné k získání zbrojního průkazu. Kabinet se také věnoval pravidlům pro znehodnocení palných zbraní a střeliva a provozování střelnic, trhacích jam a zvláštních zařízení pro odpalování munice. O nových nařízeních informoval mluvčí vlády Martin Ayrer.
Počet zbrojních zkoušek v posledních letech roste. Zároveň se zvyšuje počet stížností, které proti nim mají žadatelé i policisté, kteří na zkoušky dohlížejí. V Česku mělo ke konci loňského roku zbrojní průkaz 300 307 lidí, což bylo o 8285 více než na konci roku 2015. V policejních registrech bylo 801 532 zbraní.
V roce 2012 žadatelé o vydání zbrojního průkazu dělali 796 zkoušek odborné způsobilosti, loni jich bylo 1703. Zkouška se dělala na základě několika vyhlášek, zákonů a vládních nařízení, které se v některých ustanoveních překrývají, což vede k problémům i ke stížnostem.
"Obsahem stížností je zejména zpochybnění postupů zkoušejících komisařů při praktické části zkoušky, které obvykle ve svém důsledku vedou k tomu, že výkon žadatele o vydání zbrojního průkazu je hodnocen jako nedostatečný," stojí ve zdůvodňující části vládních materiálů. Zpochybňovány jsou podle materiálů také požadavky zkušebních komisařů v oblasti technických znalostí o konstrukci zbraní či střeliva, což má rovněž dopady na hodnocení.
Změny ve vládním nařízení slibují, že pravidla v Česku budou sjednocena, budou přehlednější a efektivnější. Nařízení obsahuje nové ustanovení, které se zabývá postupem zkušebního komisaře. Například bude muset zadávat úkoly srozumitelně a tak, aby zadání nebylo matoucí, což v minulosti bylo terčem stížností.
Vláda také upravila pravidla pro znehodnocení palných zbraní a střeliva tak, aby odpovídala novele zákona o zbraních a evropskému nařízení, které musí země zavést do svých zákonů. Účelem vládního nařízení je zajistit nevratné znehodnocení zbraní tak, aby nemohly být znovu aktivovány a následně použity například při páchání trestné činnosti nebo teroristických útoků.
Při znehodnocení zbraně musí být například zajištěno, aby části zbraně a mechanismy umožňující střelbu nebylo možné od sebe oddělit a aby nebyl umožněn jejich vzájemný pohyb. U zbraně opatřené zásobníkem musí být zásobník trvale zajištěn proti vyjmutí. Současně musí mít zbraně zaslepená připojovací místa hlavních částí zbraně přivařenou vložkou.
Nařízení kromě odborných postupů znehodnocení zbraní popisuje, jak se ze zbraně může stát exponát. Půjde o demilitarizovanou zbraň, jejíž hlaveň a pouzdro uzávěru je alespoň ze tří čtvrtin vyplněna betonem nebo polymerovou pryskyřicí. Nábojová komora zároveň musí mít napevno zavařenou ocelovou zátku.
Vládní nařízení se týká i provozování střelnic, trhacích jam a zvláštních zařízení pro odpalování munice. Přísnější podmínky neumožní, aby byl provoz stejný jako u běžných střelnic pro zbraně, což pravidla nyní povolují. Předpis začne platit od 1. srpna.
Nyní je jejich provozování možné, pokud jsou splněny parametry pro běžnou střelnici. Podle nových pravidel budou například muniční střelnice a trhací jámy muset mít výstražné cedule nebo zvukovou a světelnou signalizaci. Ohrožený prostor musí být zabezpečen například tunely, příkopy, stěnami nebo záchytnými zařízeními a lapači střel. Střelnice také mají mít kryty pro obsluhu. Trhací jámy pro ničení munice zase musí být umístěny v uzavřeném terénu, tedy většinou ve výmolu, údolí či v lese a nesmí mít kamenitý podklad.
Materiál ministerstva vnitra je reakcí na výbuchy skladů s vojenským materiálem a municí ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014, při kterých zemřeli dva lidé. Vláda následně zadala analýzu právních předpisů a pak návrhy změn, které mají situaci zlepšit.
