"Tady to drhne." Tato tři slova nechal odborář pražské Národní knihovny Michal Hora koncem července natisknout na velkou plachtu a postavil se vedle ní na chodbě slavného staroměstského Klementina. Právě sídlo knihovny si premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vybral k bilanční schůzce s lidoveckým ministrem kultury Danielem Hermanem ke konci společného vládnutí. Politici prošli kolem bez povšimnutí, nezeptali se, co "drhne". Cedule si ale všimli novináři a Hora a další kapacity tuzemského knihovnictví dostali další šanci otevřít debatu o stavu nejdůležitější knihovny v zemi. Není pochyb, že Klementinum je excelentní skvost baroka, potřebám moderní instituce ale rozhodně nedostačuje. Cesta k národní knihovně současného světového střihu, tedy otevřenému a rušnému veřejnému prostoru, se možná ale právě teď pootevírá. 

Knihy v bednách

"Nikdy by mě nenapadlo, že po skoro třiceti letech budu znovu dávat knihy do beden," říká Hora, správce studovny společenských a přírodních věd. S Národní knihovnou prožil celou porevoluční éru, byl asistentem a později náměstkem jejího prvního polistopadového – a zdaleka nejdéle, 14. let sloužícího – šéfa Vojtěcha Balíka. Jedna z prvních věcí, která se tehdy dělala, bylo právě vyndávání knih – které se za vlády komunistů coby čtenářům nedostupné plesnivé výtisky povalovaly v různých koutech knihovny – z beden. 

V Respektu č. 32 si dále přečtete:

 1) Hlavní komentář: Toho bych nakopala: Agresivitu ve veřejném prostoru je nutné řešit 

2) Téma:  Konec mýtu o době temna: Katolíci a evangelíci chtějí vyvrátit představy o éře po bitvě na Bílé hoře 
 
3) Otvírák agendy: Blízcí lidé syrského diktátora v Praze: Funguje Česko jako cestovní kancelář 
pro prominenty syrského diktátora?
 
3) O kom se mluví: Nechtěný Michail Saakašvili
 
4) Economist: Jak by mohla začít jaderná válka v Koreji a jak může skončit
 
5) Kontext: Příliš málo na dialog: Obsáhlá studie o postoji německých médií k uprchlíkům vyvolala velkou pozornost i v Česku. Slouží novináři v Německu politickému establishmentu? 
 
6) Kontext: Klementinum pro 21. století: Knihovníci chtějí novou „chobotnici“ a ředitel Národní knihovny jim rozumí
 
7) Rozhovor: S ústavní soudkyní Kateřinou Šimáčkovou: Máme svět, 
jaký si zasloužíme
 
8) Proměna globální videopůjčovny Netflix
 
9) Civilizace: Objevy dosud nejsložitější meziplanetární mise
I obalka R32

Když ředitele Balíka, vlídného a trpělivého akademika (momentálně se věnuje vydávání souborných spisů Jana Amose Komenského), vystřídal v čele instituce Vlastimil Ježek, vrátil se Hora k odborné práci – s emotivním a konfliktním Ježkem si nesedli. Hora si ho přesto cení stejně jako Balíka. Právě během čtyř let šéfování oblíbence tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) totiž zažila knihovna hvězdné chvíle. Vláda schválila, že bude mít novou moderní budovu, proběhlo mezinárodní výběrové řízení, byl o ně obrovský zájem a komise vybrala z více než tří stovek projektů známou Kaplického chobotnici. 

 Jenže pak se do věci vložili politici, především tehdejší prezident Václav Klaus a primátor Prahy Pavel Bém, kteří se extravagantní stavby zalekli. Město odmítlo na stavbu poskytnout pozemek a vláda Mirka Topolánka v roce 2008 rozhodla, že knihovně stačí Klementinum, které se opraví, a depozitář na kraji Prahy v Hostivaři. Od té doby to jde s Národní knihovnou z kopce. Jen za vlády lidoveckého ministra Hermana se v jejím čele vystřídali čtyři ředitelé. Restaurování Klementina, skvostu evropského baroka, se táhne sedmý rok a část depozitáře v Hostivaři je vyklizená a čeká na opravu, která zatím ani zdaleka nezačala. Ale hlavně – s tím, jak se Klementinum poctivě vrací k baroku, tak v něm ubývá komfortu pro čtenáře i prostoru pro knihy. Zatímco před rekonstrukcí bylo horní patro Klementina, kde se knihy skladují, rozdělené na dvě patra, nově to podle památkářů není možné: kazí to vzhled cenné budovy, a navíc prý statika budovy neunese takovou váhu knih. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.