Vláda plánovala, že nejpozději do sedmi let vytvoří nový mocný úřad, který by reguloval byznys v energetice, telekomunikacích, vodárenství nebo dopravě. Nahradil by tak stávající regulátory, kteří dnes na tato odvětví dohlížejí. V rámci Evropské unie by se jednalo o unikátní projekt - v žádné jiné zemi takto silný regulační úřad není. Plány na vytvoření superúřadu však nyní dostávají první trhliny. Vládní materiál narazil u zástupců ministerstev i firem.

Ministerstvu financí například vadí, že by sloučením jednotlivých regulátorů ještě narostl počet úředníků. Nový Národní regulační úřad (NRÚ) by měl mít 1077 zaměstnanců, což je o 155 více, než má v současnosti Energetický regulační úřad (ERÚ) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) dohromady. Roční rozpočet superregulátora by se měl pohybovat okolo 1,1 miliardy korun.

Zástupci ministerstva zemědělství zase navrhují, aby se s plánem na vytvoření nového úřadu počkalo až na příští vládu, která vzejde z podzimních voleb. Zároveň nesouhlasí s tím, aby pod nového regulátora spadala všechna síťová odvětví. "Současný stav regulace vodovodů a kanalizací považujeme za dobrý. Myšlenka sloučit všechna síťová odvětví není v českých podmínkách reálná," stojí v připomínkách resortu.

Po sloučení dozoru nad vodohospodářstvím naopak volá ministerstvo životního prostředí. Byznys s vodou v současnosti žádná nezávislá instituce nekontroluje. Regulace vodárenství je rozdělena mezi několik ministerstev, dlouhodobě se jí do své pravomoci snaží získat ERÚ. "Požadujeme sjednocení vodohospodářské regulace ve výrazně kratším horizontu, než je sedm let. Po vzniku regulátora je možné vodohospodářský sektor do jeho působnosti začlenit," myslí si ministerstvo životního prostředí. 

Velké pozdvižení vzbudil vládní návrh, aby nový regulátor prováděl v rámci cenové regulace také sociální politiku. "Regulační orgán musí být podle evropského práva nezávislý na vládě a parlamentu, proto nemůže vykonávat jakoukoliv politiku," tvrdí Hospodářská komora. Podle jejích zástupců by nepřímá podpora příjmově slabších obyvatel prostřednictvím úpravy tarifního systému deformovala trh s energiemi.

Některým resortům vadí také stylistická stránka dokumentu. "Předložený materiál je nesrozumitelný a používají se v něm nezvyklá a matoucí slovní spojení. Mnohé věty, ale i celé odstavce nedávají logický smysl," stěžuje si ministerstvo průmyslu a obchodu.

Kromě toho jim v materiálu chybí větší zdůraznění přínosů NRÚ. "Studie neobsahuje přesvědčivé odůvodnění nezbytnosti vytvoření tohoto mezioborového regulačního úřadu ve srovnání se stávajícím stavem dohledu," uvádí úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Lepší posouzení všech možných variant požaduje také ERÚ. Pokud by přece jen nový regulátor vznikl, jeho úředníci navrhují, aby se jeho sídlem stala Ostrava, což by prý pomohlo zvýšit zaměstnanost v regionu.

Pokud nakonec vládní nápad na vytvoření superregulátora projde, nový úřad znásobí vliv, který mají současní regulátoři. Energetický úřad například nyní ovlivňuje ceny energií, rozhoduje o miliardových dotacích na obnovitelné zdroje nebo určuje poplatky, které si účtují například přepravci plynu. Telekomunikační úřad zase rozhoduje mimo jiné o tom, kolik si operátoři mezi sebou mohou účtovat, když jejich klient volá do konkurenční sítě. To určuje konečné ceny volání pro zákazníky. Jednotný regulátor bude mít navíc mnohem silnější postavení při jednání s úřady Evropské unie, než jaké mají současné úřady.