Příbuzní nemocných budou moci využít až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Další návrh, který dusí firmy, říkají zástupci byznysu

Lidé, kteří se starají o vážně nemocné příbuzné, dostanou možnost vzít si až tříměsíční placené volno.

Novelu zákona o nemocenském pojištění ve středu schválil Senát. Chybí už jen podpis prezidenta.

Nová dávka pak bude k dispozici lidem od května či června příštího roku, zákon totiž začne být účinný devátý měsíc po vyhlášení.

Podle schváleného návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bude volno trvat až 90 dnů. Během nich bude člen rodiny, který se o nemocného příbuzného stará, pobírat 60 procent svého příjmu.

Senát novelu schválil i s pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovny. Podle původního návrhu musel zaměstnavatel souhlasit s uvolněním pracovníka vždy, nyní má možnost při vážných provozních důvodech placené volno odmítnout.

Tento kompromis vítá Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy. "Máme jen obavy z toho, jak bude posuzováno vyhodnocení závažných provozních důvodů při případných soudních sporech," dodává Hejduková.

Zavedení dlouhodobého ošetřovného kritizují hlavně zástupci Hospodářské komory. "Vláda přichází s návrhy, které dusí podnikatelské prostředí a mají potenciál významně zbrzdit trh práce," říká její mluvčí Miroslav Diro. Podle něj nová dávka zvýší schodek veřejných financí, nebo povede ke zvýšení daní a pojistných odvodů, které jsou už nyní na vysoké úrovni. Podle odhadů MPSV vyjde ošetřovatelské volno státní rozpočet ročně zhruba na 1,84 miliardy korun. O dalších přibližně 242 milionů by přišel systém veřejného zdravotního pojištění.

Komoře se nelíbí ani to, že firmy přijdou ze dne na den o pracovníka, přičemž není jasné, jak dlouho bude volno na ošetřování příbuzného využívat.

"Návrh tak vytváří naprosto nepředvídatelné a nestabilní prostředí pro zaměstnavatele i ostatní zaměstnance, kteří budou muset pracovníka na ošetřovatelské dovolené nahradit," myslí si Diro.

Podmínkou dávky dlouhodobého ošetřovného je, že nemocný musí strávit alespoň týden v nemocnici. To vadí senátorce Daniele Filipiové (ODS), která jako jediná hlasovala proti novele již na úterním senátním výboru pro sociální a zdravotní politiku. Podle ní tato podmínka zbytečně zatíží nemocnice, které už nyní mají problém s nedostatkem personálu.

Větší smysl by podle ní dávalo, aby o nároku rozhodovali praktičtí lékaři. To však odmítají zástupci MPSV, podle kterých by hrozilo, že bude ošetřovatelské volno využíváno i v případech, kdy to není nezbytně nutné.

Senátorce Filipiové rovněž vadilo, že by nemocní čerpali de facto dvě dávky současně. Kromě dlouhodobého ošetřovného, které by bylo vypláceno příbuznému, který se o ně stará, by měli nárok také na příspěvek na péči. To by podle Hospodářské komory mohlo vést k zneužívání dávky.

"Pokud bude zaměstnanec pobírat kromě dlouhodobého ošetřovného také od nemocných osob peníze v podobě příspěvků na péči, může to pro něj v kombinaci s dalšími dávkami být velmi výhodná alternativa k práci," tvrdí Miroslav Diro.

Zaměstnanci navíc mají v současnosti nárok i na ošetřovné. To je vypláceno nejdéle 16 dnů a nárok na něj mají lidé, kteří se musí starat o nemocného člena domácnosti. Po tuto dobu dostávají také 60 procent mzdy.

Podle Václava Krásy z Národní rady osob se zdravotním postižením bude však souběh dávek minimální. Dlouhodobé ošetřovné by mělo sloužit především v době, než bude rozhodnuto o příspěvku na péči. "Navrhovali jsme, aby dlouhodobé ošetřovné bylo vypláceno dokonce půl roku, aby stát stihl rozhodnout o nároku na příspěvek na péči," uvedl Krása.

O nemocného se budou moci starat kromě nejbližších příbuzných také například tchyně, tchán, neteř nebo synovec.