Česko odkoupí vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Vláda v pondělí krok schválila, uvedl na twitteru ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Stát dosud nezveřejnil částku, na níž se domluvil se současným vlastníkem vepřína, společností AGPI, která přijala nabídku kabinetu před dvěma týdny. Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech sdělil, že zatím neví za kolik vláda vepřín odkoupí, a proto nebude cenu komentovat.

O odkupu a zbourání vepřína diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď ale souhlasila s finanční kompenzací.

Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Prodá se pouze areál

"Je to dobře, že po 20 letech bylo možno dokončit záležitost, která je velice citlivá. A jsme rádi, že budou ukončeny všechny diskuse a různé spory, připomínky a demonstrace, které se k tomu problému vážou a že vláda bude moci tak, jak si plánuje, udělat na místě vhodný památník nebo připomenutí problémů a mrtvých, kteří zde zemřeli za druhé světové války," řekl Čech. Společnost podle něj prodá vládě pouze areál, zvířata a zaměstnance si ponechává.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová podotkla, že Romové na dnešní rozhodnutí čekali dlouho. "Řeší se to od roku 1995 a ne-li dříve. Už od té doby jsme říkali, že je nepřijatelné, aby byl na takovém místě vepřín. Kazí to důstojnost toho místa a odkup vnímáme jako napravení starých hříchů," řekla Horváthová. Podle čestného předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka by v Letech nemělo vzniknout nic jiného, než co odpovídá pietě.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Areál v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13 000 prasat. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.

AGPI měla tržby téměř 400 milionů

Společnost AGPI, vlastník vepřína v Letech v okrese Písek, měla loni tržby 388,4 milionu korun, meziročně o pět milionů vyšší. Zisk před zdaněním činil loni 7,4 milionu, v předloňském roce skončila firma ve ztrátě 15,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti AGPI zveřejněné ve Sbírce listin.

Tržby divize výroby vepřového maso byly loni 172,5 milionu, činily 44 procent všech tržeb společnosti. Meziročně vzrostly o 18 milionů korun. Společnost AGPI sídlící ve Vrcovicích na Písecku je výrobní zemědělský podnik, specializuje se na vepřové maso a produkci slepičích vajec. Věnuje se i výkrmu kuřecích brojlerů, rostlinné výrobě a obchoduje s průmyslovými hnojivy a pesticidy.

Související