Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili ve středu stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům, které do stávkové pohotovosti vstoupily už v úterý, se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní. Trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o 10 procent od listopadu.

Po jednání předáků to novinářům řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podpořil.

Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí, podle vedení centrály v odborech bylo asi 100 000 z nich. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze.

Výdělky by se zvedly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře.

"Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 14 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích," řekl Středula.

Odboráři měli na hlasování o vyhlášení stávkové pohotovosti 24 hodin, lhůta skončila ve středu ráno. Podle Středuly bylo 95 procent organizací pro. Připojily se všechny organizace hasičů, Úřadu vlády či ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství a kultury, odbory brněnské filharmonie, Národní knihovny, Národního divadla, Státní opery, úřadů práce či vinohradské fakultní nemocnice.

Premiér ve středu znovu požadavek odborů podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili.

"Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!" uvedl premiér.

Odboráři uvádějí, že s vládou v letošním volebním roce začali o růstu platů jednat dříve než obvykle. První schůzka s premiérem a ministryní práce se konala koncem dubna.

Původně odbory požadovaly přidání od září, na červnovém jednání se zástupci vlády a lídry souhlasily s listopadovým termínem. Předáci si stěžují na to, že za poslední více než dva týdny se řešení nepřiblížilo.

Odboráři ve stávkové pohotovosti zřídí stávkové výbory a začnou připravovat přerušení práce. Stávkovat nesmí příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a také soudci a žalobci. Omezené právo na zastavení práce mají pak někteří státní zaměstnanci a lidé, kteří zachraňují životy.

Průměrný plat ve veřejné sféře se za poslední tři roky zvedl zhruba o 3500 korun. Zatímco v roce 2013 dosahoval 26 024 korun hrubého, loni činil 29 501 korun. Meziročně se zvýšil o 5,5 procenta. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 34 procent výdělku. Menší částku než průměr vydělávalo 61 procent zaměstnanců.

Podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové tarifní plat kuchařek a kuchařů v nemocnicích nebo domovech pro seniory činí asi 10 140 korun a pečujících v sociálních službách od 11 000 do 17 900 korun. "Z toho jim chceme přidat deset procent. Naše požadavky tak nejsou v žádném případě přemrštěné," uvedla Žitníková.

Podle prezidenta unie orchestrálních hudebníků Jiřího Dokoupila panuje představa, že umělci jsou "nějak privilegovaní".

"Přitom patří k nejhůře odměňovaným. Povětšinou mají vysokoškolské vzdělání a musí studovat od dětství, nutný je i talent. Často balancují na hranici zaručené mzdy a členové symfonického orchestru jsou nuceni si hledat druhé zaměstnání," dodal Dokoupil.

Vládní strany se shodují na tom, že by učitelé měli dostat přidáno víc než ostatní. O kolik a kdy by si pracovníci veřejné sféry měli polepšit, není zatím jasné. Odboráři věří tomu, že ministři do konce týdne zdroje na přidání najdou.

Další jednání koalice se má konat 11. září. Odboráři vyčkají na jeho výsledek a případné pozvání k jednacímu stolu, podle toho pak rozhodnou o postupu. Uspořádat by mohli i protesty v ulicích. Středula mluvil o "viditelné akci", a to třeba před ministerstvem financí.

Rektoři vyhlásí na začátku akademického roku protestní týden

Česká konference rektorů (ČKR) vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost, řekl ve středu po zasedání rektorů její předseda a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Rektorům se nelíbí současný návrh rozpočtu na příští rok, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku. Pokud vláda nevyhoví požadavku vysokých škol na navýšení platů jejich pedagogů o 15 procent a jejich rozpočtu o 4,5 miliardy proti letošku, jednali by rektoři v protestním týdnu o další eskalaci protestních opatření, dodal rektor Masarykovy Univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Zima ve středu novinářům zopakoval, že zástupci vysokých škol spolupracují s dalšími školskými asociacemi a školskými odbory, se kterými svůj postup koordinují. Případná stávka školských odborů, které v úterý kvůli platům vstoupily do stávkové pohotovosti, by zřejmě mohla být na začátku října. Šéf odborů František Dobšík už v úterý řekl, že by mohla navazovat na zahájení akademického roku vysokých škol.

Protestní týden vysokých škol by měl začít v Liberci na slavnostním zahájení akademického roku 2. a 3. října. Na středu 4. října plánují rektoři zorganizovat protest v Praze s pochodem z Národní třídy na Malou Stranu kolem ministerstva školství, ministerstva financí směrem k budově vlády. Další dva dny by se protesty měly konat ve všech ostatních městech, kde jsou vysoké školy.

Akademici se budou snažit zorganizovat setkání s veřejností, na kterých by upozornili na problémy vysokých škol. Podle Zimy se teď podoba akcí bude připravovat. Jejich rozsah si rektoři ujasní na setkání s dalšími zástupci školství 26. září podle dalšího vývoje jednání o platech a rozpočtu. Protestní akce by se nekonaly, pokud by vláda požadavkům škol vyhověla.

Ministerstvo školství reakci vysokých škol chápe. "Dlouhodobě se jako ministerstvo snažíme o navýšení rozpočtu vysokých škol a ty snahy zatím nenašly odezvu, takže ta reakce je v tuto chvíli od vysokých škol pochopitelná," řekl ČTK a Radiožurnálu náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Robert Plaga. Úřad podle něj bude dál požadavky akademiků podporovat. "Když by to bylo o mírně nižší (než 4,5 miliardy korun), tak by to nebyla prohra," podotkl.

Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval, a školy tak údajně ztrácí konkurenceschopnost. Trvají na tom, aby platy jejich učitelů rostly stejně, jako to požadují odbory pro učitele v regionálním školství. Ve výdajích v rozpočtu vysokých škol by to znamenalo nárůst o 2,5 až tři miliardy korun. Navíc požadují další peníze na stipendia doktorandů a na podporu studijních oborů, které jsou hodně žádané.

Reálné mzdy vysokoškolských pedagogů v posledních letech klesají, a někteří učitelé proto ze škol údajně odcházejí. Loni byl medián jejich platu 37 407 korun. Podíl výdajů státu na české vysoké školy na hrubý domácí produkt (HDP) v Česku od roku 2009 klesá, zatímco HDP v současnosti roste. Letos dostaly vysoké školy 21,6 miliardy korun, tedy zhruba o tři miliardy korun méně než v roce 2009, kdy se jejich rozpočet začal snižovat.

Související