"Vysmívají se nám," zlobí se drobná energická žena a po chvilce dodává: "A nejen nám, ale i dětem, rodičům a dalším generacím, které na tohle doplatí." Ředitelka pražské Základní školy Na Smetance Hana Vítová má na mysli vládu, která minulý týden už poněkolikáté odložila rozhodnutí, zda vůbec, popřípadě kdy a kolik, dostanou přidáno špatně placení čeští učitelé.

Další příležitost mají ministři tohle pondělí. Pokud učitelům nezvýší mzdy, plánují jejich odbory stávku. A soudě podle postoje ministra financí Ivana Pilného (hnutí ANO) se schyluje spíš ke stávce. Minulý pátek totiž rozeslal do světa zprávu, že nejsou peníze.

Nevyzpytatelná politika

Ředitelka Vítová tancům kolem navýšení učitelských platů nerozumí. "Vždyť tato vláda přijala usnesení, že zvýšení učitelských platů je její priorita," říká. Cílem bylo, aby se platy učitelů do roku 2020 vyšplhaly o 30 procent nad průměrný plat (ten je zhruba 29 tisíc korun). Aby se tento cíl naplnil, museli by učitelé dostávat každý rok o 15 procent víc.

V pondělním Respektu dále najdete:

Hlavní komentář: Jak spokojení byli spokojení rekreanti?

Téma: Zemanova spojka do Moskvy Martin Nejedlý

O kom se mluví: Proč St Ťij ignoruje násilí na bezbranných

Economist: Život ve věku strojového rozpoznávání tváři

Kontext: Otloukánek a obránce Evropy Jean-Claude Juncker

Kontext: Čtvrtstoletí jedné rodiny: jak se žije s vykradači chalup

Rozhovor: S advokátem Petrem Němcem o testosteronu, smůle exekutorů a neférovém byznysu Petra Kellnera

Kultura: Krištof Kintera a jeho proměna Rudolfina

Civilizace: Kdy se narodí první geneticky modifikované dítě?

Respekt č. 37

Právě o toto zvýšení se vládní strany momentálně přetahují. ČSSD a lidovci chtějí učitelům přidat od listopadu 15 procent k tarifu (částce bez odměn) a v příštím roce znovu 15 procent. To by rozpočet vyšlo zhruba na dvě miliardy korun letos a na 13 miliard příští rok. Zároveň se o učitelích licituje v jednom balíku s dalšími státními zaměstnanci (třeba hasiči, policisty nebo nepedagogickými pracovníky ve školství): ti mají dostat přidáno deset procent. Tady už se ČSSD a lidovci neshodnou, první by "zbytku" chtěli přidat v listopadu a znovu v novém roce, druzí až v novém roce.

Hnutí ANO, které drží rezort financí, nehodlá přidat nikomu. Od začátku bylo proti listopadovému růstu platů, a na konci minulého týdne odmítl ministr Pilný dokonce i zvýšení platů od ledna. Argumentuje tím, že v připravovaném rozpočtu na rok 2018 na něj nejsou peníze. "Všechny rezorty sdělily, že nemohou ve prospěch učitelů ušetřit vůbec nic," rozeslal v pátek odpoledne ministr Pilný tiskovou zprávu. "Naopak, mají další nad požadavky, schodek rozpočtu by se v součtu vyšplhal ke 100 miliardám korun. Pod takové saldo se nemohu podepsat." Pak se ale odmlčel a až do pátečního večera od něj nebylo možné dostat odpověď na otázku, proč se při přípravě rozpočtu s růstem učitelských platů – vládní prioritou – nepočítalo a proč teď chce, aby "ve prospěch učitelů" šetřily zbylé rezorty.

Volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka nový rozpočet příliš nezajímá. "Nevíme, jak dopadnou volby, třeba současný návrh rozpočtu na rok 2018 novou sněmovnou ani neprojde," říká. O to víc mu však záleží na tom, aby učitelé (stejně jako hasiči nebo policisté) dostali víc už od listopadu. "Ekonomika roste, máme nízkou nezaměstnanost, jednejme, dokud máme možnost," prohlašuje Zaorálek. Na rozdíl od Pilného si myslí, že zdroje zde jsou. "Rezorty v průměru každý rok nevyčerpají tak 15 procent svého rozpočtu, můžeme tyhle peníze převést do platů," říká. On sám jde na pondělní jednání vlády s tím, že v rozpočtu ministerstva zahraničí našel 120 milionů korun. Tím, že prosadí v pondělí svou, si nicméně Zaorálek rozhodně jist není. "Nevím. Politika je nevyzpytatelná."