Předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová v úterý udělila prestižní ocenění třem špičkovým vědcům. Cenu Praemium Academiae převzali ekolog a odborník na fyziologii půdních hub Petr Baldrian, fyzik se specializací na atmosféru Michal Fárník a informatik zaměřující se na zpracování obrazu Jan Flusser.

Každý z oceněných získá až 30 milionů korun na výzkum v příštích šesti letech.

Předsedkyně Zažímalová uvedla, že cena je určena pro vědce, kteří jsou špičkoví i v mezinárodním měřítku. Od roku 2007, kdy se uděluje, ji již převzalo 20 lidí.

Baldrian je významným odborníkem na ekologii a fyziologii půdních hub a bakterií.

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se zabývá působením mikroorganismů v ekosystémech, jako je například lesní půda. Další výzkum, podpořený cenou, chce zaměřit na vztahy mikroorganismů k rostlinám a živočichům.

Za největší výzvu pro svůj tým považuje popis fungování ekosystémů při různých změnách, jako jsou silné deště, záplavy nebo i těžba dřeva.

Další z oceněných vědců, chemický fyzik Michal Fárník, založil experimentální laboratoř v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Dříve působil v německém Institutu Maxe Plancka a do Česka přivezl unikátní přístroj pro experimenty. Také kolem sebe shromáždil kvalitní vědecký tým, což považuje za svůj největší úspěch.

"Zkoumáme ty nejzákladnější otázky v chemii a fyzice na molekulové úrovni, a snažíme se tak porozumět přírodě.

Jak mezi sebou reagují molekuly při chemické reakci? Co se děje v molekule, když absorbuje foton nějakého záření, od infračerveného po ultrafialové? Co se děje s molekulou při srážce s pomalým nebo rychlým elektronem?" popsal zaměření výzkumu Fárník.

Jeho tým v laboratoři simuluje například procesy, které vznikají při průniku UV záření ozonovou dírou.

Jan Flusser je odborníkem v oblasti zpracování a rozpoznávání obrazu, což je oblast na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Deset let vedl Ústav teorie informace a automatizace Akademie věd. Vytvořil algoritmy, které umožňují zvýšit rozlišení a ostrost snímku, a získal patent v USA.

"Ve výzkumu, podpořeném Akademickou prémií, budeme hledat nejlepší způsob, jak popsat objekty na obraze, a také se zaměříme na předzpracování obrazu, které se snaží odstranit nebo potlačit rušivé vlivy a chyby, které se do obrazu dostaly během snímání, vzorkování a případně přenosu a ukládání na paměťové médium," popsal chystaný směr dalšího výzkumu Flusser.

Akademická prémie je nejvyšším vědeckým oceněním v Česku, lze ji dostat jen jednou za život. O jejím udělení rozhoduje předsedkyně AV po poradě s komisí složenou z domácích a zahraničních odborníků. Smyslem ceny je poskytnout badatelům takové podmínky, aby mohli plně rozvinout svůj potenciál ve prospěch české vědy.

Získané peníze mohou použít na náklady spojené s výzkumem, jako je pořízení přístrojů a mzdy, a to vždy do výše pěti milionů ročně.

Peníze jdou z rozpočtu AV ČR, která má ve státním rozpočtu samostatnou kapitolu.

Související