Barmská politička a nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij má přijet v polovině října do Prahy.

Setkat se má s prezidentem Milošem Zemanem i s premiérem Bohuslavem Sobotkou, který ji pozval. Později má vystoupit na konferenci o lidských právech, kterou 11. října pořádá Knihovna Václava Havla.

Redakci to potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. K její návštěvě se však ani Úřad vlády, ani Knihovna Václava Havla oficiálně nevyjádřily. V programu Knihovny Václava Havla je pouze zmíněno, že jejím hostem bude i jeden z nositelů Nobelovy ceny za mír. Tu Su Ťij - na návrh Václava Havla - získala v roce 1991.

Mezi českými organizátory panují obavy, že by si Su Ťij svou cestu mohla rozmyslet stejně, jako tomu bylo v případě cesty na Valné shromáždění OSN v New Yorku, které se koná tento týden.

Bývalá barmská disidentka a bojovnice za lidská práva a demokracii je totiž v současné době pod silným tlakem kvůli vyhrocené situaci na západě země v Arakanském státě, kterou OSN označila za "učebnicový příklad etnické čistky".

Barmská armáda v posledních týdnech vyhnala statisíce muslimských Rohingů z jejich domovů.

Armáda přitom jakoukoliv kritiku odmítá a stojí si za tím, že na západě země zasahuje pouze proti skupinkám povstalců, kteří na konci srpna zaútočili na barmské policisty a vojáky.

Vojenské operace Su Ťij zpočátku sama posvětila. Ke zprávám o násilnostech a o statisících muslimských uprchlíků z posledních týdnů se však na mezinárodní půdě odmítá vyjadřovat. Právě kvůli tomu se ocitla uprostřed smršti ostré kritiky. Organizace na ochranu lidských práv i OSN barmskou političku obviňují z toho, že přihlíží masakrům na civilním obyvatelstvu.

O účasti Su Ťij se jednalo také v případě pražské konference Forum 2000, která se koná od 8. do 10. října. Organizátoři se ale nedohodli na podmínkách právě kvůli aktuální situaci Rohingů v zemi.

Su Ťij Prahu naposledy navštívila v roce 2013, tehdy ještě jako vůdkyně barmské opozice. O dva roky později její strana Národní liga pro demokracii zvítězila v parlamentních volbách, které ukončily zdlouhavý proces přechodu od vojenské vlády k demokracii.

Dvaasedmdesátiletá Su Ťij je nyní oficiálně poradkyní prezidenta, zároveň vede vládní stranu.

Teprve v úterý se barmská politička v televizním projevu vyjádřila na téma prchajících Rohingů, přestože roli armády opět vynechala.

Pouze veřejně odsoudila jakékoliv porušování lidských práv.

"Jsme znepokojeni tím, že tolik muslimů prchá přes hranici do Bangladéše. Chceme zjistit, proč k tomuto exodu dochází," uvedla Su Ťij. "Hluboce soucítíme s utrpením všech, kdo byli do tohoto konfliktu zavlečeni," dodala s tím, že v Arakanském státě už nedochází k žádným ozbrojeným střetům a armáda zde operaci ukončila.

Rohingští uprchlíci přitom vyprávějí o útocích barmské armády na civilisty, vraždění a vyhánění muslimů ze země. Organizace Amnesty International zveřejnila satelitní snímky dokazující, že barmská armáda vesnice Rohingů vypaluje. Podle ní Su Ťij ignorováním násilností páchaných bezpečnostními jednotkami "strká hlavu do písku", píše BBC.

Během několika týdnů uprchlo před násilím v Barmě do sousedního Bangladéše podle OSN už přes 400 000 Rohingů, což je více než třetina jejich celkové populace v zemi.

Situace v Barmě je ale pro Su Ťij velmi složitá a podle odborníka na lidská práva a ředitele festivalu Jeden svět Igora Blaževiče ji mnoho kritiků dostatečně nechápe.

"V zemi má stále veškerou moc armáda. Ovládá mimo jiné ministerstvo vnitra, policii a vůbec všechny bezpečnostní složky," vysvětlil.

"Konkrétně v Arakanském státě nemá vláda žádnou moc. Zásahy proti muslimům mají obrovskou podporu mezi mnoha etnickými skupinami, které tam žijí, i mezi buddhistickými mnichy," dodal s tím, že právě mniši se těší veliké důvěře mezi lidmi.

Su Ťij má podle něj mnoho důvodů bát se promluvit. Nálady v zemi jsou jasně protimuslimské a existuje riziko, že armáda znovu převezme moc.

"Má na to ústavní právo a v případě chaosu může svrhnout vládu," říká Blaževič. "Su Ťij teď řeší problém, který vytvořila sama armáda a který může zpochybnit její vládnutí," dodal.

Su Ťij se v Barmě, která je domovem převážně buddhistického obyvatelstva, těší velké popularitě. Dlouhá léta strávila jako vůdčí osobnost odporu proti vládě vojenské junty v domácím vězení a jako symbol boje za demokracii a lidská práva se proslavila po celém světě.

Související