V úterý rozhodoval Ústavní soud o tom, jaké jsou meze svobody bádání a projevu historiků a co si mohou dovolit zveřejnit.

Na omezení těchto svobod si stěžovala Eva Nečasová, nynější radní Blanska a bývalá ředitelka zdejšího muzea. V roce 2006 napsala knihu Cui bono restituce?, v níž se podrobně zabývá případem knížete Huga Mikuláše Salma. Ten se za války hlásil k Němcům a po válce se pokusil získat zpět československé občanství, jenže ještě před rozhodnutím v roce 1946 zemřel. 

Salmovy dcery Marie a Ida se domnívaly, že jejich otce Nečasová vykreslila příliš negativně, což jim škodilo právě v úsilí získat v restitucích zpátky sedm tisíc hektarů a zámky v Blansku a Rájci-Jestřebí. Československo je zabavilo v rámci Benešových dekretů.

Historička Nečasová se po letech soudů měla omluvit za dva výroky, tedy jen malou část z celkem patnácti, proti kterým se dcery knížete původně ohradily. Ústavní soud nyní rozhodl, že omluva za předmětné výroky je opodstatněná, a stížnost Nečasové zamítl.

Hitler a vlastizrada

Nečasová ve své publikaci (příslušná kapitola je dostupná zde) uvádí, že kníže Salm podal necelý měsíc po vypuknutí druhé světové války vlastnoručně podepsanou žádost o přiznání německé národní příslušnosti, tedy předstupně říšského občanství. "S ohledem na historické události z let 1938-1939 je možné vyplnění této žádosti označit za čin blízký vlastizradě," tvrdí autorka.

Na jiném místě zmiňuje, že Salmova předčasná smrt v březnu 1946 mohla zabránit jeho odsouzení, protože úmrtím pominuly důvody stíhání. Tučným písmem autorka doplňuje úvahu, že podobnou logikou by ale byl nevinný i Adolf Hitler, který také zemřel dříve, než mohl být odsouzen.

Ústavní soud se ve svém verdiktu (najdete ho zde) u těchto dvou pasáží přiklonil na stranu Salmových dcer, přestože Nečasová tvrdila, že jde o její subjektivní postoje, které by neměly být podrobovány cenzuře.

Ústavní soud ale její výklad odmítl. Upozornil, že stěžovatelka je profesionální historičkou a musí si jako soudná badatelka dát pozor na přirovnání.

"Z kontextu celého článku je pro běžného čtenáře snadno učinitelný závěr, že mezi osobami Huga Salma-Reifferscheidta a Adolfa Hitlera není rozdílu. Přirovnání k jedné z nejodpudivějších postav moderní historie musí být, byť jen v náznaku, urážlivé pro každého," konstatoval soud, podle kterého se nelze divit, že se dcery cítí hodnotícím soudem historičky dotčené.

V otázce Salmovy žádosti o německou národní příslušnost soud uvedl, že historička jeho krok "jednoznačně označila za vlastizrádné jednání, za které se po válce popravovalo, což jí bylo nepochybně známo, aniž by kdy byly prokazatelně osvětleny důvody, pro které Salm předmětnou žádost vyplnil".

Podle Ústavního soudu nejde nyní prokázat, zda byl kníže člověkem odsouzeníhodným, nebo naopak svým jednáním poskytl pomoc a ochranu třetím osobám, jak tvrdí jeho dcery. "Vědec musí být uvážlivý a odborné termíny musí používat pouze v jejich pravém významu. Nesprávným a subjektivním výkladem jednak degraduje svůj vědecký přístup a současně se vystavuje nebezpečí žaloby," tvrdí Ústavní soud.

Rozhodnutí tříčlenného soudního senátu nebylo jednomyslné. Soudce Jan Musil uvedl, že podle něj měl soud stížnosti stěžovatelky vyhovět.

Salmovy dcery se soudily od roku 2011, kdy podaly první žalobu. Krajský soud v Brně jim už tehdy přiznal právo na omluvu ve třech z patnácti žalovaných výroků, od té doby se tedy mnoho nezměnilo. Nečasová se musí omluvit za dvě zmíněné pasáže, u ostatních zůstalo u toho, že historička jen konstatovala historické skutečnosti. Mezi nimi i tu, že Hugo Salm byl členem několika spolků pokládaných za nacistické, například sdružení Kriegerkameradenschaft.

V listopadu 2012 sice Eva Nečasová uspěla u vyšší instance, když Vrchní soud v Olomouci žalobu zamítl, Nejvyšší soud ale následně rozhodnutí z Olomouce částečně zrušil. Právě kvůli tomu se Nečasová obrátila na Ústavní soud.

"Těžko k tomu něco říkat, případ tím končí. Učiním písemnou omluvu a pošlu ono oznámení knihovnám a do Poslanecké sněmovny. Není pravda, že bych proti rodu Salmovů stále bojovala, pro mě už to skončilo. Potěšilo mě ale, že se soudce Musil postavil na mou stranu," sdělila Aktuálně.cz Eva Nečasová.

Rod vede pře o restituce, soudil se i o pamětní desku

Potomci hraběte Salma v České republice vedou i další řízení. Přeli se například kvůli tvrzení na pamětní desce blanenským odbojářům, na níž stálo, že doplatili na nacistického udavače Alfreda Tugemanna, který byl stejně jako Salm členem Kriegerkameradenschaftu. Dcery vysoudily omluvu.

Především se ale potomci rodu dlouhá léta soudí o rozsáhlé panství o sedmi tisících hektarech a dvou zámcích, které Československo zkonfiskovalo v rámci Benešových dekretů.

Dcery totiž argumentují, že Salmovu přihlášku k německé národnosti v roce 1930, která je historicky doložená, vyplnil sluha se sčítacím komisařem. K německé státní příslušnosti se podle nich v roce 1939 hlásil pod nátlakem, proto by přihlášení mělo být zneplatněno.

Podobný argument, jednání pod nátlakem okolností okupace, nedávno pomohl Zdeně Mašínové v letité při o statek jejího otce v Lošanech na Kolínsku. Jenže u Salma na rozdíl od Josefa Mašína staršího nelze říci, že by průkazně byl odhodlaným protinacistickým odbojářem s dobře zmapovanou činností.

Krajský soud v dubnu 2016 zamítl žalobu domáhající se zneplatnění přihlášení hraběte Salma k německé národnosti. Kdyby pozbylo platnosti, otevřela by se Salmových cesta k restitucím.

Související