Od roku 1999 byl Samuel Saudek stíhán za účast na zločinném spolčení, padělání a pozměňování veřejné listiny, následně bylo stíhání rozšířeno ještě o nedovolené ozbrojování. V roce 2009 soud projednávání zastavil, a to kvůli nepřiměřené délce a Úmluvě o ochraně práv a svobod. Samuel Saudek pak žádal za nemajetkovou újmu kvůli průtahům stíhání odškodnění ve výši 500 tisíc korun.

Ústavní soud v čele soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou dospěl k závěru, že Samuel Saudek díky přístupu soudů neměl možnost očistit své jméno, protože případ nebyl pravomocně rozhodnut. Názor Nejvyššího soudu, který říkal, že zastavení řízení je pro Saudka dostatečná kompenzace, Ústavní soud tedy nesdílel. „Je odlišná od situace, kdy byl obviněný již shledán vinným a dostalo se mu beneficia zmírnění trestu odůvodněného nepřiměřenou délkou trestního řízení,“ stojí v textu nálezu.

Ani s ohledem na fakt, že se obžalovaný nedovolával zastavení řízení, ho tak dle Ústavního soudu nelze označit za dobrodiní, kterého by dosáhl vydáním rozsudku v jeho prospěch. Podle Ústavního soudu by ale ani rozsudek ve prospěch Samuela Saudka nekompenzoval průtahy v úředním postupu a měla by mu být plněna nemajetková újma, rozsudek Nejvyššího soudu tedy zrušil a o odškodnění bude jednat znovu.

Související