Letošní volby do Poslanecké sněmovny již mají jistý jeden rekord - o poslanecké mandáty se uchází nejvíce kandidátů v historii samostatné České republiky. O jedno místo v poslanecké lavici tak soupeří hned 38 uchazečů. Oproti minulým volbám se mírně zvýšil podíl kandidujících žen a kandidáti v průměru také nepatrně zestárli.

Politické strany a hnutí opět sázejí na osvědčenou návnadu na voliče, kterou jsou akademické tituly kandidátů, příliš se neliší ani skladba kandidátek z hlediska zastoupených profesí. Když nezapočítáme časté politické profese, jako jsou například starostové měst a obcí, mezi kandidáty se nejčastěji objevují v kolonce zaměstnání řemesla jako živnostník, podnikatel či pracovník z oblasti vzdělání nebo zdravotnictví. Na seznamu kandidátů jsou však k vidění i méně obvyklé profese.

Jiří Krátký, který kandiduje za Realisty, jako své zaměstnání například uvedl “organolog” (tedy odborník na varhany), Ivo Trpkovič na kandidátce zelených se označil za “chalupáře z Krkonoš”, Kristýna Paseková (Radostné Česko) pracuje jako “trenérka tance u tyče” a Martin Strouhal (Svobodní) do kolonky zaměstnání napsal “welzlolog”, což je označení pro člověka, který bádá ve stopách cestovatele Jana Eskymo Welzla. Michal Bajer (Referendum o EU) uvedl “válečný veterán”, Vilém Rössler (SPO) se zase označil za “zakladatele FB skup. na podporu prezidenta M. Zemana”.

Na jednotlivých kandidátkách můžeme několikrát zahlédnout i profese jako “masér”, “mateřská dovolená”, “důchodce” či “angažovaný důchodce”. V jednom případě se jako profese objevilo označení “aktivista za zrušení letního času”, které na kandidátce Rozumných uvedl Petr Skácel. Celá kandidátní listina strany Sportovců v Plzeňském kraji je zase složena ze sportovních trenérů, se silnou dominancí těch fotbalových.

Češi si na tituly potrpí

Většina kandidátů bez ohledu na stranickou příslušnost se pyšní jedním či více akademickými tituly. Podle politologa Miloše Gregora čeští voliči na vysokoškolské tituly kandidátů slyší. “Zatímco profese nejsou při rozhodování voličů zásadní, studie ukazují, že tituly vliv mají,” uvádí Gregor. “Jako Češi obecně máme tituly rádi, jsou pro nás znakem erudovanosti a odbornosti,” dodává akademik z Masarykovy univerzity.

Z výsledků různých voleb také podle průzkumů vyplývá, že úspěch nejčastěji slaví právníci a lékaři. Podle Gregora jsou na tom obdobně i profesoři, jejichž titul má napovídat, že patří ve svém oboru ke skutečným odborníkům.

Někteří z uchazečů o poslanecké křeslo se ale na kandidátkách pochlubili i více než jedním vysokoškolským titulem. Například Freimann Eugen Sigismund na kandidátce Rozumných uvedl jako své tituly “PhDr. ThDr. Mgr. Ph.D., M.A.”, Jan Lípa (Realisté) si ke jménu připsal “JUDr. Mgr. Ing. Ph.D., MBA”, Jiří Valenta (KSČM) ke svému jménu zase přidal tituly “PhDr. Ing. Mgr. et Mgr.”.

Nejstarší kandidátce je 94 let

Průměrný věk všech kandidátů je 46,5 roku. Oproti volbám z roku 2013 věk uchazečů stoupl o více než jeden rok, ve volbách roku 2010 byl průměrný věk všech kandidátů necelých 46 let. Růst věku kandidátů však odpovídá stárnutí celé české populace.

Věkově nejzkušenější kandidátku postavilo uskupení Pravý blok, jehož 35 kandidátů má v průměru takřka 56 let. Ze zavedenějších stran najdeme nejstarší kandidáty u Starostů (průměrně 51 let) a komunistů (průměrně 50 let). Nejmladší kandidáty do volebního klání poslalo Radostné Česko, kde zhruba 40 kandidátů dosáhlo průměrného věku necelých 36 let. Mezi nejstarší a nejmladší kandidátní listinou je tak rozdíl prakticky jedné generace. Z větších stran mají již tradičně nejmladší kandidáty piráti (průměrně 37 let) a zelení (42 let).

Nejstarší kandidátkou je důchodkyně Věra Špirková, která se bude ve věku 94 let ucházet o poslanecké místo v Praze za stranu Blok proti islamizaci - Obrana domova z 32. pozice. Nejmladších kandidátů, tedy ve věku 21 let, je celkem 57. Mezi nimi je i na sociálních sítích populární Dominik Feri, který v Praze kandiduje za TOP 09 z posledního místa. Nejmladší kandidáti jako svou profesi nejčastěji uvádějí status studenta, objevují se zde však i méně obvyklá zaměstnání jako bagrista či DJ.

Rekordní počet kandidátů, podíl žen mírně stoupl

Celkově se o poslanecké pozice bude ucházet více než 7500 kandidátů z 31 politických stran a jiných uskupení. Jedná se o nejvyšší počet volebních kandidátů od vzniku samostatné republiky.

O jedno z dvou set poslaneckých křesel se tak uchází téměř 38 zájemců. Je to zhruba o 1500 kandidátů více než během mimořádných voleb v roce 2013 a takřka o 2500 větší počet uchazečů, než bylo přihlášeno do řádných voleb v roce 2010. Více než třetina ze všech uchazečů letos kandiduje bez politické příslušnosti.

Z celkového množství se o hlasy voličů uchází téměř 5400 mužů a přes 2100 žen. V procentuálním zastoupení si ženy oproti minulým volbám polepšily pouze mírně - zhruba o dvě procenta na necelých 29 procent. Oproti volbám konaným před více než dvaceti lety se však jedná téměř o desetiprocentní nárůst. V roce 1996 z 4500 uchazečů bylo pouze 900 žen, což činilo lehce přes 20 procent.

Lídry kandidátek jsou jako obvykle převážně muži. Ze 140 možných čelných míst jich muži obsadili 114, ženy se v čele kandidátek objevují pouze v 26 případech. Nejvíce žen umístilo na první pozici kandidátních listin hnutí STAN, a to pět. ANO a Strana zelených vyšlou v čele listin do voleb čtyři ženy. Do boje z prvního místa naopak nevyslali žádnou ženu piráti. TOP 09 tak učinila jen v jednom případě.

Mapa lídrů kandidátek politických stran:

Pro zobrazení kandidátů klikněte na kraj.

Pozn.: Uvádíme kandidáty 10 stran, které mají šanci dostat se do parlamentu.

Zdroj dat: ČTK

 

Související