Dvojka na kandidátce KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny v Libereckém kraji, Kamil Jan Svoboda v úterý rezignoval. Jako důvod uvedl přetrvávající ochotu strany spolupracovat ve vládě s hnutím ANO Andreje Babiše. Svobodovo odstoupení z kandidátky potvrdila vedoucí krajského oddělení voleb Pavlína Kroupová. V těchto volbách je to zatím první kandidát, který na post rezignoval, uvedla. O přízeň voličů se tak bude tento pátek a sobotu ucházet 390 kandidátů z 24 stran a hnutí. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek napsal, že Svobodovo rozhodnutí respektuje.

"Protože rezignace přišla až po registraci kandidátek, zůstane jeho jméno na volebních lístcích, prohlášení o rezignaci však vyvěsíme ve všech volebních místnostech kraje," doplnila Kroupová. Při sčítání hlasů se podle ní nebude přihlížet k případným přednostním hlasům, které by Svoboda dostal.

"Důvodem mojí rezignace je přetrvávající ochota KDU-ČSL a jejího předsedy i dalších vládnout s hnutím ANO bývalého agenta StB a obviněného podvodníka v dotační kauze. Současné vedení KDU-ČSL dosud jasně neodmítlo partnerství s hnutí ANO. S tímto postojem zásadně nesouhlasím. Nechci být ani nucen se na něm v případě svého zvolení podílet, a proto rezignuji," uvedl ve svém dopise Svoboda.

"Je to jeho svobodné rozhodnutí a já ho respektuji," sdělil Bělobrádek v textové zprávě v reakci na Svobodovo odstoupení z kandidátky..

KDU-ČSL a ANO působí ještě s ČSSD poslední volební období v koaliční vládě.

Svoboda přitom neodstoupil jen z kandidátky lidovců. "Rezignuji i na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji," uvedl v otevřeném dopise předsedovi strany Pavlu Bělobrádkovi. Své příznivce Svoboda požádal, aby stejně jako on ve sněmovních volbách podpořili TOP 09.

Před čtyřmi lety v Libereckém kraji vybírali voliči z 18 stran a hnutí. Volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo tehdy hnutí ANO 2011 s 21,59 procenta před ČSSD a TOP 09. Všichni získali po dvou mandátech. Po jednom poslanci mají komunisté a Úsvit přímé demokracie. ODS zůstala v Libereckém kraji bez poslance, přestože překonala pětiprocentní hranici. KDU-ČSL získala jen tři procenta hlasů. K volbám tehdy v kraji přišlo 57,92 procenta voličů.

 

 

Související