Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig má k dispozici 20 poslaneckých podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Podpisy ve středu odevzdal na ministerstvo vnitra. Podporu získal od končících i nových poslanců z několika politických stran. Ohledně své kandidatury se ještě nerozhodl bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl. Ministerstvu vnitra již zaslali kandidátní listiny podepsané poslanci čtyři uchazeči o Hrad, veřejně to oznámili jen tři z nich.

Hannig se ke kandidatuře přihlásil v polovině července. Ve čtvrtek řekl, že se pokoušel získat podpisy občanů, potřebných 50 000 se mu jich ale nastřádat nepodařilo. Rozhodl se proto jít cestou politické podpory.

Ve středu odpoledne na ministerstvu vnitra odevzdal 20 poslaneckých podpisů, což je minimum, které zákon stanoví jako podmínku pro účast ve volbách.

Další poslance plánuje ještě získat do 7. listopadu, kdy je poslední termín pro registraci. "Rozšiřujeme paletu poslanců, protože chceme skutečně, abychom měli všechny strany zastoupené v té podpoře," řekl.

Jací zástupci politických stran ho podpořili, nechtěl sdělit. "Je to z několika politických subjektů, není to jeden subjekt," řekl.

Hannig využil výměny poslanců po volbách. Odcházejícím poslancům končí mandát ve čtvrtek, nově zvoleným začal dnem zvolení, tedy v sobotou. Podle stanoviska ministerstva vnitra mohli kandidáti na prezidenta použít podpisy obou skupin poslanců. Uchazeči o Hrad ale museli svou kandidaturu odevzdat na vnitru od pondělí do středy.

Hannig v červenci řekl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování.

Hannigovu kandidaturu podpořila také krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše, který čelí obžalobě z popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.

Jednasedmdesátiletý Hannig se o vstup do politiky pokoušel několikrát. Založil Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní, a od roku 2002 pravidelně kandiduje ve volbách do sněmovny či Senátu. Loni při kandidatuře do Senátu v Praze 11 získal 2,3 procenta hlasů, jeho strana v letošních sněmovních volbách dostala 0,72 procenta hlasů. Před pěti lety Hannig na prezidenta nekandidoval.

Dostatek poslaneckých podpisů dosud získali bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Na Twitteru ve čtvrtek oznámil, že ho podpořilo 29 poslanců ze sedmi politických stran.

Ministerstvo vnitra ve čtvrtek sdělilo, že ke čtvrtku obdrželo čtyři kandidátní listiny zájemců o Hrad, které navrhují poslanci. Vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů jména navržených nesděluje. Kdo je čtvrtým uchazečem o Hrad s podpisy poslanců, tak není jasné.

Na vnitro poslal kandidátní listinu i pátý uchazeč, který ale nemá podporu poslanců ani senátorů a zatím nepředložil ani petici, sdělila Klára Pěknicová z tiskového oddělení vnitra.

Senátorské podpisy, kterých podle zákona stačí deset, má k dispozici bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Více než 50 000 voličských podpisů ohlásili Zeman, podnikatel Michal Horáček, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Vladimír Boštík. Posledně jmenovaný ale dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet.

Senátorské podpisy měl k dispozici i místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který ale kandidovat nechce. Už dříve senátorskou podporu oznámil i Štogl. Ve čtvrtek sdělil, že má politické podpisy "v podstatě zajištěné".

"Čekám s oznámením na definitivní sestavu kandidátů na prezidenta, abych zodpovědně posoudil svoje šance i s ohledem na moje finanční zázemí, zároveň jsem dostal velmi zajímavou nabídku z diplomacie, kterou zvažuji," uvedl.

Rozhodnout se chce až na poslední chvíli.

O účast ve volbách usiluje i lékař a aktivista Marek Hilšer. Zájem o kandidaturu projevilo přes 20 lidí.

Související