Zlín porušil práva úředníků na ochranu soukromí a osobních údajů, když spolku Právo ve veřejném zájmu poskytl informace o jejich platech a odměnách. Stížnosti skupiny úředníků ve středu vyhověl Ústavní soud. Zakázal městu, aby v porušování práv pokračovalo.

Nález bude mít ovšem dopad nejen na uvedené úředníky, ale i na další podobné případy, kdy lidé žádají údaje o platech podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona je nutné vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, zdůraznil Ústavní soud (ÚS). Podle nového nálezu je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů.

Soudce Jan Musil zdůraznil, že cílem nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde prý o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani spolků, které využívají zákon o svobodném přístupu k informacím.

"ÚS konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu," uvedl soudce zpravodaj Musil.

Z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) přitom plynulo, že informace o platech ve veřejné sféře se mají žadatelům poskytovat až na malé výjimky prakticky vždy.

Soud se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu. "Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici," uvedl Musil.

Pod stížnost se podepsalo 23 lidí, kteří v roce 2014 byli, případně dosud jsou, na vedoucích místech zlínského magistrátu. V červnu 2015 spolek Právo ve veřejném zájmu požádal o sdělení jejich platů a odměn v předcházejícím roce.

Město nejprve informace poskytlo v anonymizované podobě, po opakovaných žádostech doplnilo i jména a funkce, a to i přes výslovný nesouhlas zaměstnanců. Spolek žádal ještě zveřejnění informací na internetu, čemuž zabránilo předběžné opatření vydané ústavními soudci loni v červnu.

Nárok na informace o platech a odměnách ve veřejné správě se opíral o průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z roku 2011. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na úředníky a další zaměstnance podle NSS vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků.

V roce 2014 NSS dalším verdiktem doplnil, že úřady mohou žádosti zamítnout jen výjimečně, pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.