Státní pokladnu začíná dohánět to, co Andrej Babiš vydával před volbami za jednu ze svých největších zásluh. Jde o státní dluh, který šel během Babišova působení dolů. Má to ale svoji cenu, která se projevuje až teď.

Stát si půjčuje zbytečně draho – za vyšší úrok než v první polovině roku. Jako kdyby si někdo bral hypotéku teď místo na jaře. Při koupi bytu jde o chybu za pár tisíc korun, stát ale tratí desítky milionů.

V NOVÉM RESPEKTU NAJDETE:

Hlavní komentář: Slovenská lekce:

Bude znovuzvolení Miloše Zemana novým začátkem?

Téma: Kandidáti na prezidenta: Proč jdou do toho a jakou cestu na Pražský hrad volí

Proměna Saúdské Arábie: Ropná mocnost má všemocného vladaře, který na cestě k reformám balancuje na hraně konfliktu.

O kom se mluví: Hladovka Tomáše Hradílka

The Economist: Paradise Papers: Kdo využívá daňové ráje

Reportáž: Miny na východní Ukrajině

Vědci bez objevů: Možná to není tolik vidět, ale i Česko má špičkové humanitní a společenské vědce

Rozhovor: S Janem Bělíčkem o budoucnosti levice

Kultura: Struny podzimu a skladatelka Julia Wolfe

Civilizace: LSD jako náhražka kávy

Obálka 46

Státní dluh ke konci září činil 1610 miliard. Údaj se zveřejňuje jednou za čtvrt roku a 3. října ho přišel na ministerstvo financí odprezentovat Babiš osobně, byť od května úřad neřídí. Hlavní zprávou bylo, že dluh za Babiše klesl o 72 miliard. Prezentaci přišel natočit videoštáb ANO, na Facebooku hnutí se objevila rozverná grafika o tom, jak dřív dluh naopak rostl. Babiš to pak zdůrazňoval takřka ve všech televizních debatách před volbami.

Je pravda, že pokles dluhu je nezvyk. Nejde však jen o Babišovy zásluhy, jako je lepší výběr daní. Příčin je víc. Zaprvé rozpustil po roce 2013 rezervy ve výši 140 miliard, nahromaděné předtím kvůli hrozbě finanční krize. Zadruhé zdědil čerstvý projekt státní pokladny. Díky ní nastal v účtech státu větší pořádek a nebylo třeba si tolik půjčovat. Zatřetí měla vláda skluz u velkých výdajů, jako je stavba dálnic. Také se nečekaně rozběhla ekonomika.

Letos dluh klesl ještě z jednoho důvodu. Jeho výši řídí na ministerstvu speciální útvar, který průběžně podle potřeby vydává státní dluhopisy. Od jara vydávání přiškrtil, ve druhém čtvrtletí jen na 23 miliard a ve třetím na 17 miliard. Přitom v říjnu a v listopadu to bude skoro 60 miliard. Podzimní dluh je nejen větší, ale pro stát i dražší. Úrok u dluhopisů se určuje podle poptávky bank a minulý týden u desetiletého papíru stoupl na 1,67 procenta ročně. V červnu to bylo jen 0,89 procenta.

O růstu úroků se vědělo, takže těžko najít jiné vysvětlení než Babišův oblíbený výraz "účelovka". Tedy že šlo o to, aby čísla ke konci volebního období vypadala hezky. "Nenapadá mě žádné vysvětlení, proč ministerstvo zvolilo takový postup," říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Podobně mluví i lidé z jiných bank.

Babiš to popírá, podobně se vyjadřuje i náměstek Petr Pavelek, který dluhový útvar vede. Svou politiku prý řídí podle aktuální situace na finančních trzích, růst úroků popisuje slovem "překvapení".