Cukrovkou trpí zhruba devět procent Čechů. Podle Světové zdravotnické organizace má diabetes 422 milionů dospělých obyvatel planety. Od roku 1980 se počet nemocných zvýšil téměř čtyřikrát. Momentálně je patrně nejznámějším českým diabetikem prezident Miloš Zeman. Ten týden před Světovým dnem diabetu, který připadá na úterý, prohlásil, že jeho cukrovka "odešla", a to proto, že v poslední době často jí sladké. Tím udivil především odborníky na tuto nevyléčitelnou nemoc.

"Vyjádření pana prezidenta nám rozhodně situaci nezjednodušuje. To, jak přezíravě se opakovaně vyjadřuje k režimovým opatřením, samozřejmě není dobrým příkladem pro běžného diabetika," říká diabetolog Martin Haluzík, který je zástupcem přednosty Centra experimentální medicíny pražského IKEM. Sladkým by cukrovku rozhodně neléčil ani lékař Martin Prázný z Diabetologického centra III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

"K diabetu existuje velké množství klinických studií. Žádná z nich není zaměřena na to, že bychom měli léčit diabetes pomocí zvýšení příjmu sladkých jídel," uvádí.

Zemanův ošetřující lékař Miloslav Kalaš později prezidentova slova o tom, že cukrovka zmizela, korigoval. "Bylo to laické vyjádření pana prezidenta, který není lékař," sdělil.

Dodal, že Zemanovi se cukr v krvi naopak podařilo dostat pod kontrolu přísnou dietou.

Cukrovka

Cukrovka, odborně diabetes mellitus neboli úplavice cukrová, je chronická neschopnost metabolismu rozkládat cukry. Důsledkem je zvýšená koncentrace glukózy v krvi.

Nemoc má dva základní typy, které mají podobné příznaky, ale různé příčiny vzniku.

První typ

Diabetes 1. typu je způsoben absolutním nedostatkem hormonu inzulinu v krvi a je vrozený. Většinou se projeví už v dětství nebo dospívání. Tímto typem trpí asi sedm procent všech českých diabetiků.

Druhý typ

Diabetu 2. typu se také říká cukrovka dospělých, protože se projevuje zpravidla až po čtyřicítce a je způsoben sníženou citlivostí těla k inzulinu.

Přispívá k němu nedostatek pohybu, nepravidelná strava a stres.

Většina diabetiků v Česku i ve světě trpí cukrovkou druhého typu. K jejímu nástupu velkou měrou přispívá právě špatná životospráva. Špatně léčená cukrovka může časem vést ke komplikacím, například infarktu, cévní mozkové příhodě, odumírání nervů v končetinách či oslepnutí.

"Stále je tu významné procento pacientů, kteří jdou k lékaři s tím, že očekávají nějakou zázračnou nebo alespoň účinnou tabletu, jsou ochotni ji brát, ale daleko menší je jejich ochota změnit životní styl," říká Haluzík.

Předseda Diabetické asociace ČR Milan Kvapil však už dříve podotkl, že byť by u řady diabetiků byla změna životosprávy účelná, jde o dost nesnadný úkol. "Je velmi obtížné držet polohladovku a ještě k tomu sportovat, když má člověk v práci podávat plný výkon," podotýká Kvapil. Pomocníkem jsou v tomto ohledu moderní léky, které snižují nejen chuť k jídlu, ale především riziko komplikací.

Náklady na léčbu cukrovky se rok od roku zvyšují.

Podle Oldřicha Tichého, mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny, která loni za péči o diabetiky zaplatila skoro sedm miliard, suma roste právě kvůli tomu, že mají nemocní přístup k moderním, ale dražším lékům.

Podle Haluzíka je ale těchto pacientů stále málo, odhadem pod 10 procent. "Teoreticky by moderní léky mohlo dostat třeba 50 až 60 procent pacientů," myslí si lékař.

Více než polovinu peněz za léčbu cukrovky spolkne právě léčba komplikací, kterým moderní přípravky mohou pomoci zabránit. Haluzík proto doufá, že je pojišťovny v budoucnu začnou proplácet většímu počtu diabetiků. "Cokoliv, čím dokážeme snížit výskyt komplikací nebo je oddálit, nám samozřejmě ušetří peníze," dodává Haluzík.