Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítlo naopak 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu. Na tiskové konferenci to oznámil náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Z devíti kandidátů si lidé mohli vybírat hlavu státu i při její první přímé volbě před pěti lety.

O znovuzvolení v lednových volbách usiluje prezident Miloš Zeman. Mezi jeho nejvážnější protivníky patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš či podnikatel a textař Michal Horáček. Všichni podali kandidaturu podpořenou podpisy občanů. Vnitro Drahošovi zaregistrovalo 141 234, Zemanovi 103 817 a Horáčkovi 86 940 podpisů.

Největší chybovost podpisů byla u petice Zemana. V prvních odebraných vzorcích našli úředníci chyby u téměř 8,3 procenta podpisů, ve druhém vzorku u téměř 7,7 procenta.

Z petice proto byl současnému prezidentovi odečten průměr obou čísel.

Horáček měl chybovost necelá tři procenta a Drahoš 2,6 procenta. U nich proto úřad odebral pouze jeden vzorek a z odevzdaných podpisů odečetl zjištěné chyby.

Při minulé prezidentské volbě byla chybovost mnohem vyšší, hlavní kandidáti měli chyby u více než deseti procent podpisů.

Signatáři petice letos nejčastěji špatně zadávali správnou adresu trvalého pobytu, chyběla také jména nebo čísla dokladů. Kandidáty podpořili i nezletilí. Úřad musel vyřazovat podpisy i kvůli duplicitě.

Registračním sítem prošli také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, které podpořilo více než 20 poslanců.

Dostatečnou podporu senátorů získali bývalý premiér Mirek Topolánek, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Poslanecké a senátorské nominace byly bez chyb, uvedl Mlsna.

Ze zveřejněných rozhodnutí ministerstva vnitra o registraci přihlášek vyplývá, že čtyři poslanci podepsali nominaci všech tří kandidátů na prezidenta, kteří byli k volbám
připuštěni na návrh členů dolní komory parlamentu.

Minimálně dva prezidentské kandidáty tak podpořilo celkem 12 poslanců a pět senátorů.

Vyřazení kandidáti se budou moci do středy 29. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který by měl o případných odvoláních rozhodnout do poloviny prosince. Ohlásil to už Josef Toman, který tvrdí, že na vnitro poslal poštou tři balíky s téměř 75 tisíci podpisy občanů. Vnitro podle Mlsny od Tomana skutečně tři objemné balíky obdrželo, v každém z nich ale nalezlo jen jeden podpisový arch, na nichž bylo celkem 11 podpisů; zbytek obsahu tvořily nepopsané listy papíru. Toman tvrdí, že mu podpisy někdo ukradl.

Kromě Tomana byli vnitrem vyřazeni Petr Blaha, Daniel Felkel, Oldřich Fiala, Roman Hladík, Terezie Holovská, Libor Hrančík, David Chadima, Anna Kašná, Martin Ludačka a Karel Světnička.

Ten se stejně jako Kašná a Hladík neúspěšně ucházel o prezidentský úřad už před pěti lety.

Pokud se Toman či další kandidáti na soud obrátí, Státní volební komise bude muset podle Mlsny počkat s losováním volebních čísel pro zaregistrované kandidáty až na soudní verdikty. V opačném případě by čísla mohla vylosovat už ve čtvrtek 30. listopadu a vnitro by následně mohlo zadat tisk hlasovacích lístků.

Horáček v pátek ocenil v reakci na rozhodnutí úřadu pestrou nabídku kandidátů, ze kterých si budou moct voliči vybrat.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna. Pokud v něm žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, budoucí hlavu státu budou muset lidé vybrat ze dvou finalistů o posledním lednovém víkendu.

Související