Ve Žďárských vrších se po 190 letech prokazatelně objevil vlk. Nejprve ho zaznamenala fotopast místního myslivce, později se otiskly jeho stopy ve sněhu a odborníci našli i čerstvý vlčí trus. Analýza DNA z trusu má určit, odkud vlk pochází, uvedl Jan Piňos z Hnutí Duha.

Genetickou analýzu zpracuje Česká zemědělská univerzita. Měla by určit, zda vlk patří k populaci ze středoevropských nížin, z Karpat, případně odjinud. Podle odborníků je Česká republika křižovatkou, na které se objevují vlci z různých evropských lokalit. Významnou bariérou jejich přesunu je ale dálnice D1.

"Překážkou rychlejšího osídlování naší krajiny velkými šelmami je pytláctví i hustá silniční síť, na Vysočině je to především téměř neprůchodná dálnice D1. Stala se osudnou například pro rysa a vlka," uvedl v tiskové zprávě Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podobné údaje i další pozorování podle něj naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců. "Tato zvířata tady ale mohou najít vhodná místa i pro trvalý výskyt," dodal.

Vlk usmrcený letos na D1 u Havlíčkova Brodu byl z Karpat. Jako preparovaný exemplář je nyní součástí sbírek Muzea Vysočiny Jihlava.

Díky fotopastím a následným ověřením pobytových stop v terénu dokumentují pracovníci Hnutí Duha a agentury ochrany přírody vlčí populace v celé republice. Před měsícem potvrdili výskyt až pěti vlků v okolí Broumova. Byla mezi nimi i dvě loňská mláďata. Volně žijící vlci jsou i na Šumavě. Jejich smečka byla na začátku letošního roku spatřena v Bavorsku, později ji zachytily fotopasti i na české straně. V říjnu spatřili lidé mezi Železnou Rudou a Gerlovou Hutí na Klatovsku jednoho ze šesti vlků, kteří uprchli z výběhu v bavorském Ludwigsthalu. Podle odborníků ale nemají vlci zvyklí žít v zajetí ve volné přírodě velkou šanci přežít.

Informace o výskytu vlka mají zásadní význam i pro chovatele hospodářských zvířat, aby měli čas svá stáda zajistit proti případnému napadení.