Kandidát na ministra školství Robert Plaga během pondělní schůzky s prezidentem Milošem Zemanem mluvil o možné věcné i finanční revizi inkluze, navyšování prostředků pro pedagogické i nepedagogické zaměstnance ve školství a o sportu.

Kariérní řád pro učitele, který v létě neprošel parlamentem, půjde jen obtížně oživit, řekl Plaga novinářům po více než hodinovém jednání v lánském zámku.

Hrad po jednání na Twitteru informoval, že hlavním tématem byla inkluze. Plaga řekl, že její revize by mohla být finanční i věcná. "Jedna ze záležitostí jsou náklady na podpůrná opatření, ještě jednou se podíváme na vyhlášku, která je definuje. Druhá věc je podívat se do terénu, jestli existuje nějaká možnost zrevidovat věcnou část," uvedl.

Nové podmínky společného vzdělávání od začátku loňského září přinesly postupné začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných tříd základních škol.

Plaga řekl, že na inkluzi v příštím roce podle odhadů ministerstva chybí tři miliardy korun. "Takže se musíme podívat, jak jsme uvnitř resortu schopni redukovat tyto náklady. A pokud to nepůjde, tak učinit další kroky, abychom se s tím vyrovnali," řekl.

Kariérní řád půjde podle Plagy jen těžko oživit. "Jsem zastáncem toho, aby víc pravomocí měli ředitelé škol, kteří jsou v dennodenním styku s těmi konkrétními učiteli. Nemyslím, že by měla být nějaká komise na úrovni státu, jež by rozhodovala, který učitel má být v kterém stupni," řekl s odkazem na normu, jež předpokládala rozřazení učitelů do stupňů od začínajících přes samostatné po vynikající.

Plaga novinářům řekl, že diskuse se Zemanem trvala zhruba hodinu a čtvrt. "Byla opravdu velmi široká, týkala se i oblasti sportu. Přes drobné názorové rozdíly, ale opravdu minimální, jsme ve většině těch témat měli shodu," konstatoval.

Na schůzku s prezidentem dorazil hodinu po Plagovi i kandidát na ministra zemědělství Jiří Milek.

Diskutovali o výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe jako o možnosti vypořádat se se suchem. Projekt prezident dlouhodobě prosazuje. Rychlejší však podle Milka budou menší investiční akce. Za jednu z priorit zemědělství považuje pravděpodobný příští ministr potravinovou soběstačnost ČR. Za možnosti, jak zemědělcům pomoci, označil dotace, jejich nedanění, zvýšení podpory tzv. zelené nafty nebo snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Milek je dosud předsedou představenstva zemědělského a potravinářského koncernu Úsovsko. Jednou z možností, jak vyřešit situaci, aby byla v souladu se zákonem, je vložení jeho podílu do svěřenského fondu, řekl na dotaz novinářů. Rozhodnut ještě není. S prezidentem o tom, jak se svým majetkem naloží, nemluvil, radil se však s premiérem Andrejem Babišem, který vložil své firmy do svěřenského fondu.

Milek uvedl, že by chtěl být ministrem pro všechny zemědělce, nejenom pro velké firmy. Tato obava panuje kvůli tomu, že Milka do funkce ministra nominovala Agrární komora ČR. On sám má čtvrtinový podíl ve společnosti Úsovsko, která měla loni obrat více než dvě miliardy korun.

Milek se bude jako ministr snažit vyjednat nový rámec evropské zemědělské politiky a ochraňovat český trh s potravinami před dovozy, oznámil dříve prostřednictvím Agrární komory.

Jako posledního čekalo jednání s prezidentem kandidáta na ministra kultury Ilju Šmída.

Po svém nástupu do funkce se chce zaměřit na zvýšení platů v kultuře, růst rozpočtu a novelu zákona o památkové péči.

Platy v kultuře označil za katastrofu. "V programovém prohlášení máme plán, že bychom chtěli navýšit platy na 150 procent současné úrovně do roku 2021, tedy během toho čtyřletého období, kdy by vláda měla vládnout," uvedl.

Chtěl by také podpořit programy týkající se živého umění i památek. "My bychom rádi připravili nové programy, které by umožnily památky opravovat, a to nejen památky na úrovni místní správy, ale i památky ve vlastnictví soukromníků, protože tam zákon o památkové péči tyhle věci řeší ne úplně dobře," řekl Šmíd.

Chystá se také připravit změnu zákona o památkové péči. Novelu by chtěl projednat a přijmout "velice brzy". "Jsme ve velmi dobrém kontaktu s památkovým ústavem. Připravuje revizi seznamu památek a pasportizaci toho nejcennějšího památkového fondu, který v ČR je," dodal.

Šmíd se Zemanem okrajově hovořil také o neschváleném zákonu o veřejných kulturních organizacích, jenž měl umožnit přeměnu kulturních příspěvkových organizací do podoby, která by pomohla zlepšit jejich fungování a vícezdrojové financování. Řekl, že se v nejbližší době bude snažit o návrhu dovědět více, aby pochopil, zda je opravdu potřebný, a co vadilo tomu, aby byl přijat.

Kandidát na ministra prohlásil, že by rád zvyšoval rozpočet kultury tak, aby bez financování církví dosáhl alespoň jednoho procenta ze státního rozpočtu. Nyní je to asi 0,7 procenta.

Schůzka s prezidentem podle něj byla příjemná.

"Já jsem pana prezidenta ve velmi příjemném rozhovoru ubezpečil, že rozhodně nebudu jen advokátem živého umění, muzikantů nebo divadelníků, ale jde mi o to, aby ministerstvo kultury zahrnovalo absolutně všechny součásti kulturního dědictví i kultury, která teď
vzniká v ČR," dodal.